Horní komora Parlamentu se ve středu neshodla na normě lex Ukrajina VII, která měla prodloužit ochranu ukrajinských uprchlíků. Senátoři navrhují, aby se ze zákona vypustily některé návrhy, například možnost pro ředitele škol vyhlásit pro ukrajinské děti pozdější termín zápisu do prvních tří.

Senátoři o návrhu jednali přes pět hodin. Debata se ale netočila kolem samotného vládního návrhu, ale především kolem pozměňovacích návrhů, které do novely ve třetím čtení vložili poslanci pomocí pozměňovacích návrhů.

[chooze:article;value:588795]

Šlo například o zvláštní termíny pro ukrajinské děti pro zápis do prvních tříd základních škol. Panuje obava, že by tak mohly vznikat segregované třídy nebo že by se zejména v Praze neměly ukrajinské děti šanci se do škol – kvůli omezeným místům – vůbec zapsat.

Někteří senátoři na plánu protestovali i proti zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Novým pravidlům vyčítali především to, že aby ruský občan mohl dostat české občanství, musí se zřeknout toho ruského. Jenže to může udělat jedině na ruském území, to pro žadatele může podle některých senátorů znamenat třeba i vězení nebo odvedení na ukrajinskou frontu.

A jako o problematickém senátoři hovořili i o tom, že by novela měla zavádět i nový trestný čin – trestné by nově mělo být pracovat pro cizí zemi nebo zahraniční organizaci s úmyslem ohrozit nebo poškodit naše ústavní zřízení. V tomto případě kritika senátorů mířila především na velmi vágní definici takového činu. 

Zákon se nevrací do Sněmovny, k podpisu ho dostane prezident republiky. 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.