Za rok 2022 evidují policisté v Česku celkem 181 991 trestných činů. Oproti roku 2021 je nárůst téměř 19procentní. "Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření. Počty trestných činů se tak přiblížily k úrovni z roku 2019," sdělil policejní mluvčí Ondřej Moravčík.

Přestože kriminalita vzrostla, škody způsobené trestnou činností klesly o více než sedm miliard korun. Objasnit se podařilo 52,2 % případů. Vliv na horší výsledky má pravděpodobně podle policie i vzrůstající podíl kriminality v kyberprostoru.

Kriminalita rostla ve všech krajích

Nárůst kriminality policisté zaznamenali plošně ve všech krajích České republiky. Nejvyšší trestnou činnost evidují v Praze (40 704 skutků) a v Moravskoslezském kraji (21 884 skutků). Největší nárůst v porovnání s rokem 2021 zaznamenali vyšetřovatelé v Karlovarském kraji, a to o 31, 6 %. Zároveň se jedná o kraj s nejnižším počtem evidovaných trestných činů (4 939).

[chooze:article;value:475913]

Majetková kriminalita

Počty případů týkajících se majetkové kriminality markantně narůstaly, a to o 29,2 %. Nepříznivá čísla podle policie souvisejí i s loňským omezením pohybu osob nebo uzavíráním obchodů v době nouzového stavu. Nejvyšší nárůst policisté evidují v případech neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, podvod a krádeže.

Násilná kriminalita

I v této oblasti došlo k nárůstu, konkrétně o 10,2 %. Počet případů se vyšplhal na 13 180. Z velké části násilí souviselo se sociální situací Čechů a vztahovými problémy. Nejčastěji policisté řešili úmyslné ublížení na zdraví (4 171), vydírání (1 242), nebezpečné vyhrožování (1 801), loupež (1 413) a týrání člověka ve společném obydlí (430).

Vražd v loňském roce přibylo o téměř 43 %. Celkem kriminalisté řešili 150 vražd, z čehož 76 vražd bylo motivováno osobními vztahy. Téměř polovina případů skončila ve stádiu pokusu. "Motivace pachatelů je obdobná jako v předchozích letech, kdy ve více než polovině převládají vraždy (nebo jejich pokusy) motivované osobními vztahy. Oběťmi vražd jsou v převážné většině osoby mající vztah k pachateli (zejména příbuzenský či partnerský)," shrnul mluvčí s tím, že cílem útočníků se častěji stávali i cizinci.

"Vývoj počtu registrovaných vražd kopíruje negativní změny současné společnosti, z velké části orientované především na materiální hodnoty a s tím spojenou tendencí k silovému řešení problémů. Nárůst je třeba z obecného hlediska přisuzovat znatelnému vyššímu napětí ve společnosti, které ovlivnila i pandemie covid-19, válečný konflikt na Ukrajině a komplikovaný vývoj ekonomické situace," upozornil Moravčík.

[chooze:gallery;value:29928]

Mravnostní kriminalita

Mravnostní kriminalita vzrostla o bezmála osm procent. V roce 2022 policie evidovala 3 290 trestných činů. S nárůstem souvisí, že lidé začali chodit více ven, a to i v nočních hodinách. Oběti už se navíc tolik nebojí skutky hlásit. Nejvíce se rozmohla, o více než 24 procent, dětská pornografie a zneužití dítěte k ní (780), dále pak znásilnění (o 13,8 % na 880). Policisté častěji řešili také pohlavní zneužívání a kuplířství.

K nárůstu mravnostních trestných činů došlo na území osmi krajů. Nejvíce si pohoršil Moravskoslezský kraj (68) a Jihomoravský kraj (67).

Hospodářská kriminalita

Celkem 1 127 skutků týkající se hospodářské kriminality. Ačkoliv jde o nárůst, přesto statistiky ani zdaleka nedosahují úrovně před pandemií covidu-19. Častěji než v předchozím roce řešili strážci zákona poškozené počítačové záznamy, problémy s hesly nebo porušování autorských práv. Lidé také nepřiznávali majetek, podpláceli a dosouštěli se dotačních podvodů.

[chooze:article;value:477360]

Drogová kriminalita

Za loňský rok bylo registrováno 4 200 skutků, z toho se 3 284 podařilo objasnit. Nejvíce se problémy s drogami řesili v Praze (809), ve Středočeském kraji (452) a v Moravskoslezském kraji (404).

Mezi hlavními prekursory pro nelegální výrobu metamfetaminu tzv. českou cestou stále zůstávají léčiva s obsahem pseudoefedrinu. Jedná se především o nelegální dovoz těchto léčiv ze zahraničí zejména z Polska a Rumunska.

Zvláštní pozornost je pak v posledních měsících věnována látce Kratom, která není v současné době nijak legislativně regulována. Nekontrolované rozšíření tzv. 'kratomatů' společně s CBDmaty a bezproblémová dostupnost pro všechny věkové skupiny vedly k oficiální žádosti adresované Ministerstvu zdravotnictví ČR o zařazení těchto problémových a potenciálně škodlivých substancí na seznam zakázaných látek.

Kybernetická kriminalita

V oblasti kybernetické kriminality již delší dobu dochází k výrazným nárůstům. Kriminalita páchaná v kyberprostoru (18 554 skutků) tvoří 10,2 % celkové registrované kriminality. Počet případů meziročně vzrostl o více než 94,9 %.

V případě "hackingu" se počet případů vyšplhal o více jak 53 %. Konkrétně bylo do konce prosince 2021 evidováno 1 682 těchto skutků, přičemž do konce letošního prosince bylo evidováno již 2 575 těchto skutků.

[chooze:article;value:482886]

Policie řeší také napadení emailových účtů, přístupových údajů na sociální sítě a v neposlední řadě taktéž např. přístupů do internetového bankovnictví. Pachatelé přitom využívají i sofistikované softwarové nástroje, aby oběti mohly ihned použít např. chytré mobilní telefonní k urychlenému dokončení bankovních převodů.

Opětovně dvojnásobný meziroční nárůst tohoto druhu trestné činnosti je evidován stále na Karlovarsku (téměř o 218 %) a již standartě exponovanými oblastmi jsou kraje Středočeský, Pardubický, Královéhradecký, Moravskoslezský a Praha.

Trestné činy páchané z nenávisti

V této oblasti evidují policisté 282 skutků, což je o 73 více než v roce 2021. Útoky byly nejčastěji zaměřeny proti Ukrajincům (78), a také proti Rusům a Rusínům (50). Z drtivé většiny případů se jednalo o poškození cizí věci.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.