Martin Dejdar je stálicí na českých obrazovkách už od druhé poloviny 80. let minulého století. V rozhovoru ale řekl, že nemá roli, na kterou by byl nejvíc pyšný.

"Zaprvé pýcha předchází pád a zadruhé si myslím, že zatím nemám být moc na co pyšný. Ale mám projekty a filmy, i televizní věci, které jsem dělal, které mám samozřejmě velmi oblíbené, a zase některé, které jsou pro mě bezvýznamné a není třeba na ně nijak vzpomínat. Ale je spousta těch, které mám rád a které mě každopádně někam posunuly, a zaplaťpánbůh mám jich hodně," prohlásil.

[chooze:article;value:584078]

​Trochu mimo Dejdarův repertoár byla postava Ozzáka ze seriálu Comeback. Sice to může působit, jako by mu byla šitá na míru, ale to herec rozhodně odmítl. "Byly i dost velké tlaky, abych to nehrál. Naštěstí pan režisér si to prosadil. Dělali jsme jeden díl, pilotní, ještě předtím, než se to celé spustilo. Myslím, že jsme to dokonce točili v dekoraci Ordinace v růžové zahradě v Hostivaři. A zároveň jsme společně dotvářeli tu postavu. Naštěstí byli všichni hrozně vstřícní k diskuzi," vzpomínal Dejdar.

Postupně tak dospěli i k vizuální podobě Ozzáka. "Prostě rovné dlouhé vlasy, knírek, panděro, kulhavá chůze. Bylo takové zadostiučinění té práce, že vlastně hromada lidí prvních pár dílů vůbec nepoznala, kdo to je, kdo to hraje, až potom se podívali do titulků a bylo jim to jasné. Nebyl jsem k poznání a to byl cíl a to se nám povedlo," přiblížil.

Postava ale žije dál. "Já čas od času jako Ozzák vystupuju pořád, přestože to je už 12 nebo 14 let. Mně to přijde jak včera. Ozzák prostě žije pořád," dodal.

[chooze:article;value:581901]

​Dejdar také popsal, že s herci na placu si vždycky sedl. Horší už to bylo v některých případech s režiséry, nebo dokonce s produkcí, kde to skřípalo asi nejčastěji. "Obzvlášť poslední dobou, kdy se v těch profesích objevují třeba hodně mladí lidé, a to nejsem proti mladým generacím, vůbec ne, ale bohužel se občas najdou tací, kteří mají trošku jiný představy o tom, na co jsme zvyklí," prohlásil.

"Já jsem zvyklý na to prostě točit už od roku 1988 nebo 1987. A prošel jsem všemi těmi fázemi, co přišly potom. A to nejen, co se týče té svobody, ale i technologií a všeho. Takže já si vůbec nemyslím, že je něco špatného na tom, když se v jakékoliv práci zachovává jistá úcta a hierarchie, a představa, že všichni nad 40 let už jsou vlastně mrtví, to si úplně nemyslím," doplnil. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.