24. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin dal rozkaz k vojenské invazi na Ukrajinu. Tím rozpoutal v Evropě největší konflikt od druhé světové války. Moskva původně očekávala, že svých cílů dosáhne za pár dní. Za Ukrajinu se ale postavilo mezinárodní společenství, a země se tak brání ruské agresi už tisíc dní.
Konflikt se ale podle některých bezpečnostních analytiků může blížit ke svému konci. "Šance tady vždy je. To, jak bude probíhat válka, je ale obtížné predikovat," řekl pro TN.cz vojenský analytik Zdeněk Petráš. "Když se díváme, jak jsou na tom obě strany vojensky a ekonomicky, tak se možná blížíme k tzv. kulminačnímu bodu konfliktu, který znamená, že by mohlo dojít k jednáním o mírovém vypořádání," doplnil.
[chooze:article;value:584127]
"Je to jedna z variant, která, bych si dovolil tvrdit, je pravděpodobnější než v těch letech minulých, vzhledem k vyčerpání obou stran, které roste. Ale zároveň to není něco, k čemu by muselo skutečně dojít," myslí si analytik Oldřich Bureš o možnosti vyjednávání.
Opačný vývoj očekává bývalý náčelník generálního štábu generál Jiří Šedivý. "Do konfliktu se v příštím roce mohou zapojit další aktéři. V tuto chvíli je tam poměrně velký kontingent severokorejských vojáků a taky víme, že se uvolňují některá restriktivní opatření ohledně využívání zbraní. Konflikt může přerůst v konflikt velmi surový, velmi agresivní, ačkoliv už dnes takový je. Ale ta brutalita se může ještě zvýšit," popsal pro TN.cz.
[chooze:article;value:584161]
Jestli Putin nepovolí, Trump přitvrdí
Na čem se ale experti shodují, je, že otázku, zda Rusko a Ukrajina zasednou u jednacího stolu, ovlivní situace na frontě. Podle Šedivého by bylo třeba dosáhnout patové situace. "Musely by se [obě strany] dostat do situace, že se fronta zastaví, což by měl být hlavní úkol Ukrajinců," řekl.
"Získání většinové části Donbasu a přístupu ke Krymskému poloostrovu by Rusku mohlo stačit. Ukrajinská strana má část Kurské oblasti a mohla by argumentovat tím," vysvětloval Petráš. "Otázka příštích týdnů je, do jaké míry se Ukrajincům podaří udržet území, které získali v Kurské oblasti. Pokud se to nepodaří, tak to bude velký problém a potom ta idea výměny území nebude platit," souhlasil Šedivý.
Stále jasněji se ale zdá, že Ukrajina bude muset slevit ze svých požadavků. Prezident Volodymyr Zelenskyj deklaroval cíl obnovení hranic v podobě před anexí Krymu v roce 2014. "Teď víme, že tento politický cíl bude těžko dosažitelný," řekl Petráš. Podle situace se ústupky dají očekávat na obou stranách.
[chooze:article;value:583928]
A svou roli může sehrát i zvolený americký prezident Donald Trump. Ten před volbami deklaroval, že podporu Ukrajině ukončí a s tím i válku. Podle Šedivého a Bureše se o to i skutečně pokusí a bude vyžadovat větší zapojení od evropských spojenců.
"U Donalda Trumpa je v podstatě jedinou konstantou nepředvídatelnost," komentoval Bureš. "Jsem přesvědčený, že Trump se o [zastavení podpory] pokusí a narazí, Putin nebude chtít ustoupit. Potom nastane ze strany prezidenta Trumpa období, kdy zintenzivní pomoc Ukrajině nad úroveň, kterou poskytoval prezident Biden," předpokládá Šedivý.
Částečný zlom v konfliktu by mohlo přinést i rozhodnutí šéfa Bílého domu Joea Bidena, který povolil Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS na cíle u Kurska. ATACMS mají dolet až 300 kilometrů. Zelenskyj se povolení od Američanů snažil získat už dlouhé měsíce. Moskva hrozí odvetou.
"Důvodem toho kroku bylo zřejmě především nasazení severokorejských jednotek na ruském území. A co je důležitější, Severokorejci Rusům zřejmě dodali 20 raketových odpalovacích systémů MLRS s doletem až 120 kilometrů," uvedl docent v oboru bezpečnosti na univerzitě v Bathu Patrick Bury.
Podle odhadů se nyní po boku ruských jednotek snaží odrazit ukrajinskou ofenzivu na 11 tisíc severokorejských vojáků. A severokorejský diktátor Kim Čong-un jich chce zřejmě poslat do Ruska další desetitisíce.
Bureš o vývoji války 1 000 dní od začátku mluvil ve vysílání TN Live. Podívejte se na celý rozhovor (11/2024):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.