Nejnovějším vývojem je rozhodnutí Spojených států, které povolily Ukrajině střílet americkými raketami dlouhého doletu na cíle v Rusku. "Znamená to, že se Ukrajina bude moci lépe bránit koncentraci sil ruské armády společně se severokorejskými vojáky, kteří se připravují na útoky v Kurské oblasti, což je část území Ruské federace, ale pod kontrolou Ukrajiny," řekl.
Území Kurské oblasti držené Ukrajinci se navíc stále zmenšuje. Bureš dodal, že se jedná asi o nejhodnotnější část ruského území, kterou ovládá Ukrajina. "Je to ukázka toho, že ruská armáda je více vyčerpána a není schopná chránit tu 1 200 kilometrů dlouhou bojovou linii způsobem, jakým by si to ruský režim představoval. A to, že ruská armáda není stále schopná získat to území zpět, je něco, na co Vladimir Putin a jeho okolí velmi tlačí," vysvětlil.
Kurská oblast na mapě:
Rusko má velké ztráty. "Rusko minimálně několik posledních měsíců, co zintenzivnilo své operace po celé části bojové fronty, ztrácí až 1 700 vojáků denně, tedy nějakých 50 000 vojáků měsíčně," upřesnil.
Po boku Ruska by měli bojovat vojáci z KLDR, více než deset tisíc z nich pak v Kurské oblasti. "Vždy je v případě severokorejské armády otázka, jaké přesně jednotky by přišly, s jakým vybavením, nejen svým vlastním, ale co jim Rusové dají k dispozici. Zatím je to z mého pohledu krok, který je klíčový spíše globálně. To znamená, že se do toho rusko-ukrajinského konfliktu zapojují cizí státy, zde přímo vojensky. Jaký dopad budou mít severokorejští vojáci na bojišti, se teprve uvidí," řekl. Dodal, že informace o příchodu 100 000 vojáků z KLDR stále nejsou potvrzené.
[chooze:article;value:584161]
Aktuální převahu má Ruská federace. "Nyní zcela jednoznačně Ukrajina tahá za ten kratší konec, dlouhodobě bude záležet na podmínkách nebo kritériích. Ať už finanční stabilita, vojenská produkce, případně schopnost si najít spojence, kteří budou schopni vojenskou, finanční nebo politickou podporu kompenzovat z hlediska zmenšujících se zdrojů. Je otázkou, která strana si tyto svoje schopnosti – ať už domácí zdroje, nebo zahraniční – vyčerpá dříve. A pravděpodobnější z hlediska toho současného vývoje je, že to bude ukrajinská strana," vysvětlil.
Podle Bureše lze předpokládat kroky budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Americká podpora tvoří asi 70 % vojenských dodávek. V případě pokračující války budou tyto náklady muset zaplatit evropští nebo jiní spojenci. "Bude velmi záviset na tom, jak bude vypadat momentální situace na bojišti. Kdo bude mít navrch do té míry, že si bude moct diktovat podmínky případné mírové dohody. Respektive druhá strana bude natolik slabá, že bude nucena je akceptovat. K tomu mohou přispět kroky amerického prezidenta," sdělil. Celý rozhovor z TN Live si můžete pustit pod titulkem článku.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.