Ministerstvo popsalo, co bylo za požárem v Hřensku. Postavilo se za správu parku

Nová studie, kterou pro ministerstvo životního prostředí připravila expertní skupina, popisuje příčiny vzniku loňského obřího požáru v Českém Švýcarsku. A také se snaží vyvrátit časté, podle úřadu nepodložené, domněnky, které o katastrofě panují.

Podle studie byla příčinou rychlého a hlavně zpočátku nezvladatelného šíření požáru zejména vysoká rychlost větru spolu s velmi nízkou vlhkostí půdy, vzduchu, porostů a také spolu s vysokou teplotou vzduchu. Šíření požáru napomohlo i místo, čas a patrně i způsob zapálení.

Autoři studie spustili modelovou simulaci pomocí analytického softwaru FlamMap vyvinutého Lesní správou USA (US Forest Service) a pro území národního parku adaptovaného týmem CzechGlobe a IFER. "Modelové analýzy ukazují, že šíření požáru nešlo v daných podmínkách jednoduše zabránit," stojí ve studii.

[chooze:article;value:475410]

Holiny by požáru nezabránily

Simulace vyhodnocovala různé scénáře údržby národního parku. Tam patřil i scénář, který navozoval situaci, kdy by byly plochy souší nahrazené holinami. "Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo. Pravděpodobně by ale trval kratší dobu," okomentovali autoři studie.

"Oheň prošel vším, co potkal. Největší sílu hoření jsme zaznamenali v dospělých smrkových lesích odumřelých v důsledku recentní gradace lýkožrouta smrkového, naopak nejnižší síla hoření byla v dospělých bukových lesích. Ale velmi intenzivně hořely i holiny. Model jsme využili i pro teoretický odhad charakteru šíření požáru, kdyby byly odstraněny souše, tedy v terénu pokrytým spíše travinou a křovinnou vegetací, byť takový zásah do charakteru území národního parku by byl v rozporu s platnou legislativou," vysvětlil Jakub Hruška z CzechGlobe a České geologické služby.

Autoři studie také upozornili na to, že v médiích a ve veřejné diskuzi převážila společensky vytvořená verze událostí nad vědecky podloženými fakty. "Sociálně konstruovaný narativ obviňující správu národního parku ze způsobených škod se tak v minulých měsících šířil regionem, ale i celostátními médii, podpořen vizuální závislostí, klamnou představou, že suché dříví, které typicky vypadá jako palivové dříví, bude příčinou požáru (heuristika reprezentativnosti). O to více bude potřebné vést v příštích měsících o příčinách požáru věcnou a korektní diskusi, pokračovat ve vědeckém bádání a veškeré výsledky implementovat do zásad péče o NP."

[chooze:article;value:483186]

Expertní skupina, která studii připravila, byla složená především z pracovníků Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) a Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu AV ČR.

Požár v národním parku České Švýcarsko vypukl loni v neděli 24. července. Postupně se rozšířil na asi 1 600 hektarů. Uhašen byl na české straně 12. srpna, na německé straně 19. srpna. Na místě se vystřídaly tisíce hasičů a stovky kusů techniky včetně pomoci ze zahraničí. Pomoc poslala například Itálie, Slovensko, Německo či Polsko. Škody na národním parku i cestovním ruchu jdou do stovek milionů korun.

Celou studii si můžete přečíst zde:

[chooze:document;value:ddf43ac6-2cfd-4dd8-8c3d-9c1e1db83612]

[chooze:gallery;value:28911]

​Podívejte se na reportáž TV Nova o situaci v Českém Švýcarsku loni v říjnu:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.