Od roku 1942 byl ve zvonici jen prázdný prostor. Na původní zvony vzpomíná bez jednoho roku 100letá Bronislava Hesová. "Tak to hezký bylo, takový sváteční," řekla.

Němce od krádeže neodradilo ani to, že jeden ze zvonů byl tak velký, že ho nešlo snést. V kronikách se bohužel jeho fotografie nedochovala. "Rozbili ho už ve věži a pak ho hodili na zem," upřesnil starosta Ostřetína Miloš Vlasák (STAN). Bronzový materiál roztavili a udělali z něj střelivo.

Teď se ale zvony na věž zpátky po 82 letech vrací. Jejich odlévání probíhalo v Brodku u Přerova a trvalo tři hodiny. "Teplota zvonoviny je 1 140 stupňů," uvedla zvonařka Leticie Vránová-Dytrychová. Sedm dní pak zvony chladly. Jeden má 370 a druhý 220 kilogramů.

[chooze:article;value:573323]

Aby zněly odlišně, musejí mít i odlišný tvar. "Materiálem to určitě není, je to profilem zvonu, to znamená tloušťka zvonu, která není všude stejná," vysvětlila Dytrychová. Po svěcení jim do věže pomohl jeřáb. Teď paní Bronislava od války poprvé slyší jejich vyzvánění. "Jsem ráda, že jsem se toho dočkala, že to vidím," neskrývala radost.

Zvony stály 1 300 000 korun, sbírka na ně stále probíhá. Většinu se už ale podařilo dát dohromady díky darům lidí. Jejich tón budou lidé slýchat v poledne a taky v šest hodin večer. V neděli v osm ráno pak budou zvony zvát věřící na mši.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.