České houbaření zanikne. Budou u nás druhy typické pro Itálii, říká expertka

Nejen nezvyklý průběh jara a léta. Těch, kteří pochybují o klimatických změnách, ubývá a kromě přírody to má vliv i na řadu lidských činností. A na změny by se už měli začít připravovat i houbaři.

"Počasí u nás začíná vyhovovat lanýžům a je možné, že je budeme ve větší míře sbírat už za deset dvacet let," říká pro TN.cz mykoložka Tereza Tejkalová.

Na co by se kvůli klimatickým změnám měli připravit čeští houbaři?

Toto už nyní můžeme pozorovat. Do jižní Evropy se nasunuly druhy typické pro Afriku. To, co se tam děje, označujeme jako afrikanizaci. K nám se zase posunou druhy z jižní Evropy a mluvíme o mediteranizaci. Mohla by se tady víc rozšířit například mochomůrka císařka, která je zatím chráněná a její sběr je pod pokutou zakázaný. Rozšířit se může i hřib bronzový či jeden příbuzný hřibu dubového, který ale bývá statnější a pevnější.

[chooze:article;value:572378]

Můžeme alespoň očekávat nějaké druhy se zajímavými chutěmi?

Možná ano, protože se říká, že u nás začíná podloží a počasí vyhovovat lanýžům. Je možné, že je budeme ve větší míře sbírat už za deset dvacet let. Spíše se však obávám, že přijdeme o klasickou podzimní houbařskou sezónu, která začínala na konci prázdnin a trvala do konce září či do října. Nově budeme mít na sběr hub jen měsíc, měsíc a půl, protože tady bude jinak teplo bez jakýchkoli srážek.  

Klasickému houbaření na začátku září už definitivně odzvonilo?

S počasím teď zažíváme šílenou divočinu. Vysoké teploty často ukončují přívalové deště a to houbám samozřejmě nesvědčí. Vyhovují jim teploty maximálně do pětadvaceti stupňů, deště spíše trvalé. Když jsem byla malá a jezdila na dětské letní tábory třeba v průběhu srpna, často se stávalo, že hojně pršelo.

Nyní houby nikde v Česku nenajdeme?

Hodně záleží na tom, kde zrovna pršelo. Může jít například o vlhká údolí.

Houby nejsou jen na smaženici. Některé mohou zachraňovat životy (2/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.