Domácí porody sice dosud nebyly v Česku zakázané, během nich ale nesměl pomáhat odborník na porodnictví, tedy často porodní asistentka. Podle Ústavního soudu to ale bylo absurdní.
"Pokud se tak ženy rozhodly rodit doma, mohly využít pomoci např. duly či jiných osob, na které právní úprava neklade žádné požadavky na odbornost, nemohly však využít pomoci odborně vzdělané porodní asistentky," sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Porodním asistentkám hrozila pokuta až milion korun.
Stěžovatelky míní, že jde o porušení práva žen na ochranu soukromého a rodinného života a ochranu zdraví a právo porodní asistentky na podnikání. To sice soudce zpravodaj Jan Wintr zamítl, stejně ale jeho rozhodnutí domácí porody zjednoduší.
[chooze:article;value:533675]
Podle současného zákona není domácí porod zdravotní službou. Její definici totiž určují zákonodárci.
"Ústavní soud ovšem také zdůraznil, že současnou právní úpravu je třeba vykládat jinak, než ji dosud úřady a soudy vykládaly. Dosavadní výklad totiž vedl k absurdním důsledkům – dovoloval ženám rodit doma, ale pouze o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka. Může-li se žena rozhodnout pro domácí porod a využít k tomu asistenci např. duly či jiných osob, aniž by to právní úprava jakkoliv zakazovala, neexistuje rozumný důvod, aby – při nesení veškerých zdravotních i právních rizik – nemohla využít služeb osoby odborně vzdělané v oblasti porodnictví (např. porodní asistentky), byť nepůjde o poskytování zdravotní péče," popsala Abbasi.
Soud zdůraznil čtyři argumenty. Porod podle něj představuje jedinečný a choulostivý okamžik v životě žen a otázka výběru místa a okolností porodu spadá pod ochranu jejich tělesné a duševní nedotknutelnosti, osobní autonomie a souvisejících reprodukčních práv.
[chooze:article;value:560957]
Druhým důvodem je ochrana života a zdraví dítěte, je totiž ve veřejném zájmu, aby byly zdravotní služby kvalitní a bezpečné. "Porod je přirozený stav, který není nemocí, a pomoc při fyziologickém porodu není péčí o nemocného. Je to také fyziologický proces probíhající víceméně samovolně a zdravotnický pracovník není hlavním hybatelem celého procesu, jeho role je při obvyklém běhu věcí pomocná," vysvětlila třetí argument Abbasi.
Čtvrtým argumentem je podle soudu fakt, že politika státu zaměřená na podporu porodů v nemocnicích a na druhé straně nepodporující domácí porody je věcí zákonodárců a dotýká se významného veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví.
Apeloval proto i na politiky, aby problémy, které současná úprava přináší, nepřehlíželi. "Současná zákonná a podzákonná právní úprava v oblasti porodních asistentek je totiž velmi spletitá až nepřehledná, pro adresáty obtížně srozumitelná a zejména, co se týče potenciálních sankcí, také poměrně nepředvídatelná. Taková situace je v právním státě nežádoucí. To platí tím spíše, když je ve hře tolik důležitých ústavně chráněných zájmů jako v posuzované věci," uzavřela mluvčí soudu.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.