S kontroverzním návrhem povinného školného na univerzitách přichází Národní ekonomická rada vlády. "Domníváme se, že by to mohlo zefektivnit vysoké školství. Pravděpodobně by existovala nějaká plošná částka, která by buď byla symbolická, jenom jako regulační poplatek, anebo by skutečně byla v nějaké výši, která by mohla přinést i finance veřejnému vysokému školství. Ale řádově se bavíme, a vždycky jsme se bavili, o tisícikorunách," uvádí ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.

Ministerstvo školství se teď ale s takovým návrhem neztotožňuje. Platí programové prohlášení vlády, v němž je jasně deklarovaná garance bezplatného vysokého školství.

[chooze:article;value:512849]

​Podle koaličních politiků je ale změna v budoucnu nevyhnutelná. "Nejprve musíme zreformovat naše vzdělávání, jeho financování ale nebude udržitelné," uvádí poslankyně Renáta Zajíčková (za ODS).

"Máme nejnižší účast soukromých finančních zdrojů na vzdělávání ve vysokém školství, všechno táhne státní rozpočet. Nevyhneme se diskuzi o nějaké formě finanční participace studentů na vzdělávání," upozorňuje ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Hnutí ANO by některé studenty za prodloužení nebo nedodělání studia dokonce pokutovalo. "Já bych byla pro zavedení penalizačních poplatků pro ty studenty, kteří nestudují řádně," navrhuje stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO).

Loni studovalo na veřejných a státních vysokých školách zhruba 285 tisíc lidí. Pokud by každý student ročně zaplatil za školné 10 tisíc korun, přineslo by to státnímu rozpočtu téměř tři miliardy korun.

​V zahraničí je školné na veřejných a státních vysokých školách běžnou praxí. Například ve Velké Británii se platí průměrně v přepočtu 120 tisíc Kč za semestr, v Irsku se ceny pohybují od 91 do 250 tisíc a ve Španělsku někde můžete za jeden semestr zaplatit až 600 tisíc Kč.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.