Herec Pavel Trávníček nadaboval na padesát Delonových filmů a také díky němu okouzlil diváky a hlavně divačky v Česku. "Mě obsadila Marie Fronková a myslím, že to byl zrovna Černý tulipán, kterého jsem nadaboval jako jeden z prvních filmů. A tak nějak mi zůstal u paní režisérky a vznikla nám sága Delonovských filmů. Delon buď běží, nebo střílí, tak tam bylo textu málo. Když to shrnu, musím říci, že Delon se dobře daboval," zavzpomínal Trávníček.

S Delonem se v Praze před dvaceti lety setkal i osobně. "V kině Světozor byla premiéra. Najednou přišel Delon a lidé, kteří pracují kolem filmu a jsou na hvězdy zvyklí, na něj zírali jako na zjevení. Tehdy jsem pochopil, jakou sílu taková hvězda má. Tento český herec vás dabuje, řekli a ukázali na mě. Jeho odpověď byla: Až něco natočí a bude to ve Francii, tak já ho taky nadabuju do francouzštiny," dodal Pavel Trávníček.

[chooze:article;value:539831]

​Francouzského herce dabovali ale i jiní čeští herci, například Pavel Soukup. "Když je vynikající herec, a to on byl, tak se dabuje velmi snadno. Pro mě ta doba, kdy jsem se těšil na francouzský film, v podstatě skončila," poznamenal Soukup. 

Ikonou byl Alain Delon ale i pro řadu dalších českých herců. "Vzpomínám na něj jako na skvělou osobnost, na charismatickou osobnost, na dvorného, krásného muže a bezvadného profesionála. A velmi mě dojalo, že přijel na manželův pohřeb do katedrály sv. Víta, respektive na jeho zádušní mši, to bylo moc hezké," podělila se vzpomínky Dagmar Havlová.

"Je to jeden z těch posledních velikánů francouzské kinematografie. Rocco a jeho bratři byl pro mě jeho úplně zásadní film, pro mě je to ikona a stejně jako Belmondo byl skvělý, prostě je to ztráta," uvedl Ivan Trojan. "S takovým skvělým hercem, navíc s tak krásným, by si asi přála hrát každá herečka. Přišlo mi, že umí zahrát všechno, nejen milovníky, ale i rošťáky a kladné postavy, takže bylo mu naděleno hodně," přidala se Zlata Adamovská.

"To byl herec pro celý svět, protože se uměl jednak narodit, všechny ženy ho milovaly, měly dobrý vkus pochopitelně. Jestliže už je někdo nemocný a přestane ho bavit svět, tak je lepší odejít se vztyčenou hlavou. A to si myslím, že on udělal," uzavřel Jiřina Bohdalová.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.