Od smrti vůdce Hamásu Ismáíla Haníji a vysoce postaveného člena Hizballáhu Fuada Šukra uplynul týden, ale krize, kterou rozpoutala, stále trvá. Haníja zahynul společně se svým bodyguardem v sídle v hlavním městě Íránu Teheránu po atentátu. Zabila jej nastražená výbušnina v jeho domě. Šukr zemřel ten samý den v hlavním městě Libanonu při izraelském náletu.
Napětí na Blízkém východě je teď nejvyšší od začátku války v Gaze. Hrozí totiž, že se Írán Izraeli, který se k atentátu zatím oficiálně nepřihlásil, bude chtít za smrt lídrů teroristických organizací pomstít. To by mohlo přerůst i v otevřenou válku. Není to však jediná cesta, kterou se může region vydat.
Diplomatické řešení
Na první pohled je Írán silnější než Izrael. Má větší rozlohu i armádu, kterou tvoří téměř 600 tisíc aktivních členů v porovnání se 195 tisíci vojáky Izraelských obranných sil (IDF), uvedl portál New York Times. Izrael navíc na rozdíl od Íránu musí dělit svoji pozornost mezi Pásmo Gazy a svou severní hranici, kde jej ohrožují teroristické organizace podporované Íránem.
Jenže Izrael není bez spojenců. Spojené státy už do situace také vkročily, a to dvěma způsoby. V první řadě na Blízký východ přesunuly značnou část vojenského arzenálu, zejména stíhaček a lodí. Dávají tím najevo, že jsou připraveny podpořit Izrael vojensky, píše portál BBC.
[chooze:article;value:568226]
USA ale Izrael podporují hlavně diplomaticky. Spojené státy společně se svými spojenci v Evropě a na Blízkém východě tlačí na Írán, aby vyhrocenou situaci ještě více neeskaloval. "Je nesmírně důležité, aby všichni důkladně zhodnotili situaci, uvědomili si rizika chyb a učinili rozhodnutí, která napětí zmírní, ne vyhrotí," řekl podle portálu Times of Israel americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Pokud budou americká vyjednávání úspěšná, je možné, že se Írán zalekne a navzdory svým výhrůžkám nepřikročí k protiútoku. "Írán rozumí síle, kterou ukazujeme při obraně našich spojenců a zájmů," řekl portálu Washington Post vysoce postavený představitel vlády amerického prezidenta Joea Bidena.
Spojené státy mají v současnosti připravenou letadlovou loď USS Theodore Roosevelt v Ománském zálivu, tedy jen kousek od íránské pevniny. Loď je vybavená více než desítkou moderních stíhaček F/A-18, přičemž na základny v Ománu cestují také posily v podobě eskadry stíhaček F-22, které mají dorazit v následujících dnech.
Íránská pomsta
Naproti tomu je Írán ve velmi problémové situaci. Jeden z izraelských atentátů se uskutečnil uprostřed Teheránu, což je pro íránský režim značná potupa. Írán má také nového prezidenta Masúda Pezeškjána, který do funkce nastoupil minulý týden po květnové smrti svého předchůdce Ebráhíma Raísího.
Zatímco Raísí byl radikálem, za jehož vlády vypálil Írán na Izrael v dubnu obrovskou salvu raket, Pezeškján se řadí k reformistům. Íránská vláda je v tuto chvíli rozdělená v otázce, jak zareagovat. "Nemyslím si, že íránští zákonodárci chtějí eskalaci. Ale samozřejmě nejsou v této otázce jednotní," řekl podle portálu Al-Džazíra bezpečnostní expert Reza Akbari.
Íránská rétorika nasvědčuje útoku na Izrael. V pondělí Írán zveřejnil seznam cílů, které chce v Izraeli zasáhnout při raketových útocích. Jedná se hlavně o vládní budovy, ekonomická centra a vojenské základny. Podle Institutu pro studium války může jít o taktiku, jak přinutit Izrael rozprostřít a oslabit své obranné systémy před útokem.
[chooze:article;value:568230]
Írán letos v dubnu jako pomstu za bombardování íránské ambasády v syrském Damašku ze svého území na Izrael vypálil přes 300 raket a dronů. Úder se Izraelcům podařilo zachytit systémy protivzdušné obrany a Írán následně prohlásil věc za uzavřenou.
Je možné, že se Irán tento scénář pokusí opakovat, uvedl jako jednu z možností odplaty portál Spectator. Už při prvním úderu existovala podezření, že Írán útok naplánoval tak, aby napáchal co nejmenší škody. Oslabením protiletecké obrany by mohl opět Izrael prohlásit za potrestaný, zároveň by ale neriskoval eskalaci.
Stejně tak v tomto případě může Írán upravit své plány. Vypálení raket ze svého území vzdáleného stovky kilometrů dalo Izraeli dostatek času připravit obranu. Pokud by ale úder uspořádaly teroristické skupiny podporované Íránem ze sousedního Libanonu a Sýrie, byly by škody pravděpodobně mnohem větší. A v takovém případě by byla eskalace mnohem pravděpodobnější.
Válka na Blízkém východě
Nejčernějším scénářem je otevřená válka na Blízkém východě, v níž by na jedné straně stál Izrael, Spojené státy a potenciálně jejich blízkovýchodní spojenci jako například Jordánsko, na straně druhé Írán s pomocí Hamásu, Hizballáhu a států, které jsou nepřáteli Izraele.
Mezi ně se může připojit potenciálně i Turecko, jehož prezident Recep Erdogan prohlásil, že turecké jednotky možná vstoupí do Izraele, aby zabránily ofenzívě v Gaze, uvedla agentura Reuters. To by přineslo zcela novou dávku problémů, protože Spojené státy i Turecko jsou oba členy NATO, v tomto konfliktu by se ale obě země na opačných stranách, což by bylo pro Alianci bezprecedentní.
Jednalo by se tak o velmi vyhrocený konflikt, kterému se obě strany snaží vyhnout diplomatickou cestou. Existují však lidé, kterým by masakr nepřinesl jen negativa. Mezi nimi je poněkud paradoxně izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Netanjahu totiž na domácí i na mezinárodní scéně čelí řadě problémů. Mezi Izraelci klesá jeho podpora i kvůli nezdařené invazi do Gazy. Ta trvá už deset měsíců, z více než 200 rukojmí, která Hamás unesl do Gazy, zhruba stále polovina zůstává v zajetí. Neuspokojivé výsledky války jsou ale jen částí Netanjahuových problémů.
[chooze:article;value:568133]
Mezi ně patří i zatykač Mezinárodního trestního soudu pro údajné válečné zločiny v Gaze na izraelského premiéra a členy jeho kabinetu. Stejně tak mu hrozí předčasné volby, které dle současných preferencí má jen malou šanci vyhrát.
Dokud ale válka trvá, udrží si Netanjahu své premiérské křeslo a s ním i politickou kariéru. Vypuknutí velkého konfliktu na Blízkém východě by mu tak paradoxně pomohlo, protože by zajistilo, že se u moci udrží déle.
Tomu odpovídá i jeho útočná rétorika. "Izrael je připraven se svým nepřátelům postavit na všech frontách, blízkých i vzdálených. Kdokoli na nás zaútočí, zaplatí vysokou cenu," prohlásil premiér podle portálu Telegraph.
Naproti tomu Írán nemá o tak velký konflikt zájem. Jak připomíná portál Middle Eastern Monitor, hlavní priorita íránského režimu je udržet se u moci. Otevřený konflikt se Spojenými státy by však jejich snahy zhatil, protože by byl příliš drahý, náročný a s nejistým výsledkem. I proto je scénář eskalace vedoucí až k válce zahrnující celý Blízký východ nepravděpodobný.
[chooze:gallery;value:33490]
Prohloubení současného konfliktu
Izrael ani Írán nemají stoprocentní jistotu, že se dočkají slibované podpory v konfliktu. Izrael v posledních měsících čelí stále upadající podpoře ze zahraničí, včetně Spojených států, především kvůli své stoupající diplomatické agresi a nedosaženým cílům, píše portál Politico.
Írán si sice buduje sítě spojenců napříč Blízkým východem, realita je však taková, že jeho vliv není dostatečný, aby do konfliktu zatáhl státy jako třeba Irák nebo Turecko. Doufat může pouze v podporu Hamásu, nově vedeného Jahjou Sinvárem, a Hizballáhu, které už s Izraelem bojují. Jednalo by se tak o válku, která už v menší verzi existuje a která se odehrává převážně na hranicích Sýrie a Libanonu.
Právě na tuto možnost se připravují západní státy. Jak Spojené státy, tak Velká Británie v regionu připravují svoje vojáky na boj. Stejně tak vydaly nařízení pro své občany v Libanonu a Sýrii, aby tyto země urychleně opustili. Obyvatelé Libanonu se už připravují podle portálu CNN na válku.
O napětí na Blízkém východě a postupu Íránu promluvil ve vysílání TN Live analytik Matouš Horčička:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.