Nejdéle měsíce. Tak dlouho odhadují bezpečnostní analytici, že by se Ukrajina obešla bez západní pomoci. Podpora je čím dál důležitější. Bez ní by nemohli Ukrajinci pokračovat dál v boji. "Kdyby Západ nyní přestal podporovat Ukrajinu, tak je do března po všem, protože by Ukrajinci nedokázali udržet nával Rusů," řekl vojenský publicista Jiří Vojáček pro TN.cz.
Otázku, jak dlouho by Ukrajina vydržela bez západní pomoci, dostal i bezpečnostní odborník a politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity: "Ukrajinu mohou postupně přestat podporovat některé západoevropské státy jako Francie a Německo, potom státy, které nyní podporují, ale už nebudou mít kapacity. Například my nebo Poláci. Ale stále to visí na USA, pokud by ta byla utnuta, tak by možnosti ukrajinských sil byly velmi omezené. Spíš než k nějaké vojenské porážce by došlo k vnitropolitickému otřesu. A velmi pravděpodobně by se zhroutil buď stát, nebo vláda. A kvůli tomu by Rusko mohlo zvítězit. Ukrajina by se dokázala bránit další dlouhé měsíce, ale absence jakékoliv podpory by byla fatální a mělo by to dříve politické než vojenské důsledky."
[chooze:article;value:479922]
Kdo nejvíce pomáhá Ukrajině
Česká republika patří mezi země, které Ukrajině nejvíce pomáhají. Už v dubnu přesáhla česká vojenská pomoc pro Ukrajinu tři miliardy korun, na pomoc proti agresorům z východu šly reaktivní granáty, rakety země-vzduch, raketomety, lehká vozidla pěchoty, tanky T-72 či bojové vrtulníky. Česko se také stalo první zemí NATO, která Ukrajině poskytla tanky, uvádí zpráva dolní komory britského parlamentu. A další plánuje dodávat. Na základě nedávno potvrzené spolupráce s USA a Nizozemskem by na Ukrajinu měly zamířit další desítky tanků T-72B.
Jak zpráva uvádí, největší pomoc zaslaly USA. Z přislíbených 20 miliard dolarů (asi 451 miliard korun) na Ukrajinu dorazilo nejméně 19,3 miliardy (asi 436 miliard korun). Druhý největším donorem je Velká Británie. Ta na rok 2022 odklepla 2,3 miliardy liber (asi 63 miliard korun) a v tomto roce hodlá poslat stejnou částku.
[chooze:article;value:478828]
Vyčerpané sklady
Ovšem tato pomoc vyvolává tlaky na vojenské zásoby dárcovských zemí a také zatěžuje jejich rozpočty. Co se týče vojenských zásob, podle Krause je většina západní a středozápadní Evropy na kritické hranici. A to platí i pro Českou republiku. Vojenský materiál, kterého se Česko mohlo efektivně vzdát, aniž by to ohrozilo vlastní obranyschopnost, už je z velké části pryč.
"Česká republika dlouhodobě podceňovala tuto situaci. A my nemáme naskladněno skoro nic, takže se nemáme z čeho vydávat. Nicméně je tady naprosto důležitý světový hráč, který kapacitu na výrobu a zásoby má. A to jsou Spojené státy. Jejich zásoby nejsou nevyčerpatelné, ale jsou dramaticky větší než zásoby, kterými disponuje celá Ruská federace," objasnil Kraus.
Velké problémy s nedostatky jsou například u tanků, jak podotkl Vojáček: "Východ už tanky nemá, sklady jsou prázdné. Excalibur Army, která tam tanky posílá, už je opravdu tahá, odkud může. Shání tanky třeba v Africe."
[chooze:article;value:480778]
Zátěž pro rozpočet
Ačkoliv se ale v Česku ozývají hlasy, že vláda Petra Fialy (ODS) staví Ukrajinu a ukrajinské uprchlíky nad vlastní občany, není to pravda. Podle ekonoma z Metropolitní univerzity Praha Dominika Stroukala stojí česká pomoc státní rozpočet pravděpodobně nižší desítky miliard korun. Což sice není málo, rozhodně to ale není číslo, které by znamenalo rozvrat české ekonomiky.
"Záleží na tom, co si kdo představuje pod pojmem pomoc. To číslo, se kterým bych operoval já, jsou veřejné rozpočty. A ty tam mají tu pomoc vedenou jako přímou a nepřímou. Část se pošle přímo na Ukrajinu, tam se bavíme řádově o jednotkách miliard, třeba osm miliard do konce roku. Celková pomoc z veřejných rozpočtů včetně samospráv nebo ze státního rozpočtu může vycházet na 20 až 25 miliard," přiblížil Stroukal.
Schválený rozpočet pro Česko počítal pro rok 2022 s celkovými výdaji 1,7 bilionu korun a schodkem 330 miliard. Konečná čísla zatím nejsou k dispozici, za listopad loňského roku ale bylo podle ministerstva financí saldo už 337 miliard korun. Pomoc pro Ukrajinu tak tvoří méně než 10 procent schodku a maximálně 1,5 procenta rozpočtu.
Podle Stroukala jde největší část pomoci pro Ukrajinu na sociální pojištění a zdravotní péči. "Statisticky se pak těžko přepočítává to, že jsme poslali výzbroj. To jsou věci, které jsme měli nakoupené, kdyby se něco podobného stalo. Takže je otázka, jestli to počítat jako náklad. Dále jsou obtížně zkalkulované příjmy. Ukrajinci u nás typicky pracují, takže se zapojují, tlačí nahoru na mzdy. Odvádí daně a zdravotní a sociální pojištění," popsal Stroukal. Vysvětlil také, že příjmovou stránkou se zatím nikdo nezabýval, takže není do výše zmíněného čísla započítaná.
Upozornil také na to, že se jedná o mimořádnou pomoc, nejedná se o prostředky na běžný chod státu: "Tohle do toho nezapadá, není to výdaj, který by s námi měl zůstat donekonečna, takže nám to nevytváří dlouhodobé tlaky na rozpočet a nepromítá se to do žádných ratingů."
[chooze:article;value:477198]
Jak dlouho ještě podpora pro Ukrajinu vydrží
Padá tedy otázka, zda a jak dlouho ještě západní státy a USA vydrží či budou ochotné Ukrajinu podporovat. "Ta politická podpora se drží od začátku konfliktu, nicméně je na Západě vidět, že ochota uvadá. Ve sbírce na zbraně se ale peníze pořád vyberou velmi rychle," zhodnotil Vojáček.
Nicméně má za to, že podpora Ukrajiny Západem bude pokračovat, jelikož si Američani i Západ dokážou spočítat, že se jim to vyplatí: "Je vždy jednodušší dodávat zbraně Ukrajincům, aby s Rusy bojovali, než abychom s Rusy bojovali sami. Kdyby podpora přestala, tak by to pro Ukrajinu byl hlavní důvod porážky."
I podle Krause podpora Západu vydrží. Minimálně do doby, dokud se nestane něco nepředvídatelného, například že by se silně prohloubila ekonomická nebo energetická krize. "I proto se Rusko snaží tou svou energetickou pákou na tu západní Evropu tlačit. Zatím to vypadá, že to Evropa vydrží, minimálně pro tuto sezonu. Na druhou stranu je vidět, jak krize na Evropu dopadá. A začínají se toho chytat populistické strany a populističtí vůdci těchto stran, kteří stále více začínají hovořit o tom, že by se mělo myslet především na vlastní občany. Ty hlasy budou sílit s tím, jak se bude krize prohlubovat."
Podle nedávného zjištění Evropské unie schvaluje podporu Ukrajiny 74 procent občanů EU. Nejvíce ji podporují ve Švédsku (97 procent obyvatel), Česko je v tomhle ohledu pod evropským průměrem. Pro se vyjádřilo 68 procent Čechů. Na výsledky se můžete podívat v galerii níže:
[chooze:gallery;value:29653]
Podívejte se na vysílání TN Live o zahraniční cestě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do USA:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.