Dagmar Beňáková se začala zabývat císařovnou Sisi už v dětském věku. "Když mi bylo 12, viděla jsem mramorovou sochu sedící císařovny v městečku Merano v severní Itálii a tato socha mě natolik uchvátila, že jsem o té osobě chtěla zjistit víc," prozradila.
"Postupně jsem začala sbírat literaturu, přičemž jsem zjistila, že si některé informace odporují, takže jsem chtěla zjistit, jak to s ní bylo doopravdy. Takže jsem po začátku studia na vysoké škole začala pátrat i v archivech a knihovnách a hledala jsem primární prameny, jako jsou dopisy, deníky, a tak," upřesnila.
[chooze:article;value:563031]
Speciální knihou je pro autorku ta, v níž shromáždila dosud nevydané císařovniny dopisy. "Objevila jsem dopisy z bavorského tajného archivu a ty se mi podařilo se souhlasem bavorského vévody vydat. Takže na to jsem hrdá, protože je to edice primárních pramenů a tyto konkrétní dopisy, které Sisi psala vlastnoručně, tak byly poprvé vydány nikoliv v Německu, ale právě u nás," popsala její unikátnost
Přeložit tyto dopisy bylo pro Beňákovou náročné. Byly totiž psány v kurentu, tedy speciálním písmu, které se v době života císařovny používalo. "Nejdříve jsem si vytiskla tabulku kurentu. Pak jsem si objednávala i knihy, jak kurent číst, ale ty mi byly k ničemu, jelikož pojednávaly například o jiném období. Navíc císařovna měla specifický styl, psala velice ledabyle a vůbec ta pravidla nedodržovala," uvedla.
[chooze:article;value:561892]
"Pak jsem kurentem sama i psala, abych si na to písmo navykla. Některá písmena jsou si totiž velice podobná. Pak jsem nejdříve rozluštila úvodní a závěrečné formulace, které byly dost často podobné, a ze kterých jsem luštila jednotlivá písmenka. Člověk si musel zvyknout i na tehdejší mluvu. Jsem ráda, že tam nechybí jediné slovo, což se nepodařilo i německým historikům," doplnila.
Atuorka napsala ještě další knihy, které mapují zejména život císařovny a místa, kde ráda trávila čas. Slouží jako taková kombinace historie a cestopisu, která může čtenáře inspirovat k výletům. Zároveň prozradila, že jí v tvorbě pomáhají i rodina a přátelé. "Vždy když najdou něco, co se týká Sisi, tak mi okamžitě předávají informace. S rodiči jsme cestovali po jejích stopách, teď v tom pokračujeme s manželem a dcerou," řekla.
I přes všechno, co spisovatelka o císařovně ví, jí dokázala i překvapit. Například tím, že měla tetování kotvy. Nechala si jej udělat v zadní místnosti jedné námořnické krčmy v řeckém městečku Nauplion. Když si něco vzala do hlavy, tak to provedla," pronesla.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.