Jeden z evropských diplomatů, pod podmínkou anonymity uvedl, že vyjednavači se sice shodli na třech jménech, ale lídři budou v diskusích pokračovat později, pravděpodobně na příštím zasedání 27. a 28. června, informuje server Politico.
Po volbách do Evropského parlamentu se v první fázi objevila shoda na tom, že předsedkyní Evropské komise se na druhé funkční období stane Němka von der Leyenová, předsedou Evropské rady bude Portugalec António Costa. Do čela Evropského parlamentu usedne Malťanka Roberta Metsolaová a šéfkou zahraniční politiky bude Estonka Kaja Kallasová.
Sedmadvacet hlav států a vlád se sešlo v Bruselu v naději, že se jim podaří rozdělit čtyři nejvyšší funkce v bloku mezi současnou koalici středopravicové Evropské lidové strany, socialistů a liberálů.
[chooze:article;value:559394]
Diskuse o nejvyšších postech zdánlivě urychlilo Macronovo rozhodnutí rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby. Francouzský premiér totiž utrpěl ve volbách do Evropského parlamentu porážku, kdy jeho stranu porazila krajní pravice. Jednání totiž obvykle trvají týdny. V posledních týdnech zdůrazňovali potřebu kontinuity i další evropští lídři vzhledem k válce na Ukrajině a možnému návratu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje na rychlou dohodu však v pondělí večer vzaly za své, neboť Evropská lidová strana (EPP), vítěz voleb do Evropského parlamentu, požadovala více ústupků a větší pravomoci mezi vrcholnými pracovními pozicemi. Podle očekávání chtěla EPP znovu jmenovat von der Leyenovou a Metsolaová. Kromě toho socialistům navrhla, aby byl mandát předsedy Evropské rady rozdělen na dva 2,5leté úseky, přičemž jeden z nich by získala právě Evropská lidová strana.
Tento návrh zase odmítli socialisté s demokraty (S&D), kteří doufali, že si tento post vybojuje Costa. A brzy poté, co se jednání zasekla, začala podle serveru Politico hra na obviňování. "Částečně šlo ze strany EPP o nadutost," uvedl jeden z představitelů EU. "Tím, že požadovala mandát pouze na 2,5 roku, vytvořila obrovský problém s vnímáním socialistů, kteří by se dostali do obtížné pozice. EPP to nezahrála dobře. To se bude těžko řešit."
Dalším důvodem neúspěchu rozhovorů byla podle několika diplomatů EU nespokojenost italské premiérky Giorgie Meloniové s průběhem večera. Meloniová, která jako jedna z mála lídrů vyšla z evropských voleb s volebním vítězstvím, byla nespokojená s pokusy ostatních lídrů EU vyřadit ji z jednání.
Macron, který je jedním z klíčových zprostředkovatelů dohody o obsazení nejvyšších pracovních míst, v projevu na zasedání G7 koncem minulého týdne uvedl, že věří, že pondělní jednání by mohla přinést zásadní rozhodnutí. Stejný postoj vyjádřil i německý kancléř Scholz, který řekl, že věří v rychlé rozhodnutí o obsazení nejvyšších míst v Bruselu. "Rozhodnutí o nejdůležitějších postech, které je třeba v Evropě obsadit, aby Evropská unie mohla jednat, budou nyní přijata velmi rychle," řekl Scholz na počátku zasedání G7.
Vedoucí představitelé EU se nyní znovu sejdou v Bruselu 27. a 28. června s nadějí, že naleznou shodu na vedoucích představitelích bloku před hlasováním Evropského parlamentu o příštím předsedovi Evropské komise, které je naplánováno na polovinu července.
Brusel bude řešit rozšiřování Unie. Mezi kandidáty je Turecko nebo Ukrajina (5/2024):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.