Členství v Evropské unii je pro spoustu Čechů spojeno s řadou výhod, a to především svobodou cestování, pracování a studování. "To ve společnosti, kde dvě pětiny lidí z ekonomických, zdravotních nebo jiných důvodů v podstatě vůbec do zahraničí necestují a jenom každý čtvrtý se dobře domluví anglicky, samozřejmě nepadá pro značnou část na úrodnou půdu," uvedl ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Naopak mezi negativní vlastnosti Unie řadí Češi především její příliš direktivní roli, která podle některých přehnaným způsobem ovlivňuje život u nás, obírá nás o nezávislost a možnost svobodného rozhodování v různých oblastech politiky a života společnosti.

Jasný úkol

"Hlavním úkolem, který by podle české veřejnosti měla EU v blízké budoucnosti řešit, je vnější bezpečnost, reprezentovaná především ochranou před migrací a před terorismem. Důležité je též posilování soběstačnosti EU, především ve výrobě strategických součástek," popsala agentura.

Z průzkumu vyplývá, že pro největší část veřejnosti by Česko mělo být zejména bezpečné (58 %) a prosperující (48 %). "Dvě další vlastnosti v pořadí, Česko silné (29 %) a chytré (17 %), vnímáme jako podporující dvě hlavní vlastnosti ve smyslu bezpečí skrze sílu a prosperita skrze chytrost," uvedla agentura.

Ze začátku velké naděje

Vstup do Evropské unie byl pro Českou republiku důležitý krok, ke kterému země směřovala prakticky od sametové revoluce. V listopadu 1993 své odhodlání usilovat o vstup do Evropského společenství podle agentury STEM vyjádřilo 85 % Čechů a Češek.

"Tehdy to byl cíl vzdálený, jakýsi symbol naší západní příslušnosti – byla to spíše abstraktní idea než konkrétní představa," popsal zakladatel STEM Jan Hartl. Lidé zejména věřili, že díky vstupu do EU se jim zlepší pracovní a studijní život.

[chooze:article;value:553224]

​"Většina lidí očekávala zlepšení i v dalších oblastech, jako byl stav životního prostředí, upevnění práva a pořádku, zdokonalení státní správy a zlepšení činnosti úřadů, také větší finanční pomoc regionům či zvýšení možností exportu. Zhruba polovina lidí si od vstupu do Unie slibovala zvýšení životní úrovně," uvedla agentura. Lidé měli naopak obavy zejména z přistěhovalců z východu, posílení organizovaného zločinu, úpadku našeho tradičního průmyslu či ochromení zemědělství.

Postupný pokles podpory

Mezi Čechy podle agentury postupně klesala podpora Evropské unie. To bylo přerušeno pouze v době předsednictví v roce 2009. "V říjnu 2016 české členství hodnotilo pozitivně pouze 35 % obyvatel. Tento propad byl ale pozvolna vyrovnán a míra podpory členství se v dubnu 2018 vrátila na hodnoty před migrační krizí (50 %)," uvedl STEM.

České předsednictví v roce 2022 výraznou změnu nepřineslo. V posledním výzkumu z března 2024 nicméně experti sledují zvýšení míry spokojenosti s členstvím v EU.

Odborník popsal, jak ČR pomohl vstup do EU:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.