Po ruském útoku na Ukrajinu se Severoatlantická aliance (NATO) rozrostla o dva nové státy – Finsko a Švédsko. Podle bývalého vrchního velitele aliančních vojenských sil amerického admirála Jamese Stavridise by se ale měla rozšiřovat dál. Řekl to agentuře Bloomberg.
"NATO by se mělo zamyslet nad náborem několika nových členů mimo své tradiční hranice," prohlásil s tím, že by to měly být další světové země, které "sdílejí vizi Aliance o svobodě, demokracii a lidských právech".
Podle portálu Business Insider tím myslel hlavně země v indopacifické oblasti, tedy především Austrálii, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Koreu, a výhledově také Filipíny, Thajsko nebo Singapur. Dodal také, že toto rozšíření by bylo logickou reakcí na pokračující konflikty na Blízkém východě, rusko-ukrajinskou válku, napětí mezi USA a Čínou a územní spory v Jihočínském moři.
[chooze:article;value:549612]
Podobný krok má ale hned několik problémů. Prvním je samotná Washingtonská smlouva, tedy základní dokument NATO. V ní se totiž jasně píše, že se týká území Evropy, Severní Ameriky, území Turecka a Atlantiku severně od obratníku Raka, což už nyní technicky vzato vylučuje z alianční ochrany například americký stát Havaj. Pro vstup asijských zemí nebo Austrálie by se tak smlouva musela zásadně změnit.
Dalším problémem je ztížená dohoda v Alianci. Na veškerých zásadních krocích se totiž musí shodnout všechny členské země. Už nyní shoda napříč státy není vždy jednoduchá, jak ukázal například zdlouhavý proces přijetí Švédska, který natahovaly Turecko a Maďarsko. S přistoupením dalších států z jiných geografických i kulturních oblastí by se možnost dosažení shody mohla ještě snížit.
Sám Stavridis přiznává, že by přijetí těchto zemí přímo do NATO mohlo způsobit problémy. Navrhuje proto kompromis. Tím by byla jakási nadstavba v podobě mnohem užší spolupráce Aliance s jejími partnery na druhé straně Země.
[chooze:article;value:549253]
Tím ale seznam možných budoucích členů NATO nekončí. Asi nejblíže ke vstupu do Aliance je Bosna a Hercegovina, která momentálně plní takzvaný Akční plán členství (MAP), což je jakýsi neoficiální předstupeň přijetí do NATO, který má zemi pomoci dosáhnout standardů Aliance.
O vstup usiluje například také Ukrajina, u níž představitelé členských zemí zrušili nutnost absolvovat MAP. Hlavní překážkou ale je aktivní konflikt s Ruskem. A dalším aspirantem na vstup do NATO je Gruzie. I tam je ale problémem okupace části země ruskými vojáky.
NATO slaví 75 let. Teď má 32 členských států, Česko se připojilo před 25 lety:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.