Autorem nové studie je Duncan Agnew, geofyzik ze Scrippova institutu oceánografie na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Podle něj tání ledu na pólech mění to, kde se koncentruje hmotnost Země. To navíc ovlivnilo úhlovou rychlost planety, a její rotace se tedy mírně zpomalila, píše portál NBC News.

Agnew přirovnal tuto dynamiku Země ke krasobruslařce, která se točí na ledě. "Když se krasobruslařka točí na ledě a dá dolů ruce nebo natáhne nohy, tak ji to zpomalí," vysvětlil geofyzik.

Kvůli tání ledovců na pólech se hmotnost Země více koncentruje u rovníku. "Led na místech, jako je Antarktida nebo Grónsko, taje a ta voda se přesouvá na jiná místa na planetě. Odtéká směrem k rovníku," upozornil Thomas Herring, profesor geofyziky z Massachusettského technologického institutu.

[chooze:article;value:548513]

Ze studie tedy vyplývá, že lidé mají vliv na konstantu, která byla po tisíciletí mimo jejich kontrolu. Ohromilo to dokonce i vědce. "Je to docela působivé, dokonce i pro mě, že lidstvo udělalo něco, co měřitelně mění rychlost rotace Země. Dějí se věci, které nemají obdoby," připustil Agnew.

Jeho nejnovější studie, která vyšla v časopise Nature, naznačuje, že ve změně rychlosti rotace planety hraje velkou roli změna klimatu, fluktuace v zemském jádru a tření oceánských přílivů. Jelikož jsou klimatické změny stále intenzivnější, vědci očekávají, že tání ledovců ovlivní rotaci Země ještě více.

Právě pomalejší otáčení Země by dokonce mohlo během následujících let ovlivnit i měření času o "zápornou skokovou sekundu". Pokud se současné tempo rotace Země udrží, podle Agnewových odhadů by k tomuto posunu mohlo dojít v roce 2029. 

[chooze:article;value:548500]

Jak připomíná časopis Nature, základem systému občanského času je Koordinovaný světový čas. Ten kvůli nekonzistentní rychlosti rotace od roku 1972 pracuje s přestupnou sekundou, kterou nepravidelně aplikuje.

Vědci s ní ale už dále pracovat nechtějí, protože může narušit například satelitní nebo energetické systémy, které se spoléhají na extrémně přesné načasování. "To úsilí zbavit se přestupných sekund je tu zhruba od roku 2000," uzavřel Agnew.  

Něco podobného se dělo už i v historii, když se denní rotace Země během průběhu milionů let také různě měnila, a to i bez lidského vlivu na změnu klimatu. Asi před 70 miliony let byly totiž dny o něco kratší. Trvaly zhruba 23 a půl hodiny.

Počasí v Česku překvapilo i zahraniční odborníky. Je to zvláštní jev, diví se:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.