Atlantský oceán je pravděpodobně nejteplejší za tisíce let. Upozornil na to americký magazín Vox. "Odchylka povrchové teploty severního Atlantiku je na 4,5násobku standardní odchylky za období let 1991–2020. To znamená událost, která by se měla udát jednou za 284 tisíc let," píše výzkumník z Univerzity v Miami Brian McNoldy.

"V tropické části východního Atlantiku odpovídají teploty těm, které by tam měly být až za čtyři měsíce. Vypadá to, jako by tam byl červen," cituje jej pak portál Wired.

Jenže zatímco před pár desítkami let by šlo o skutečně významnou událost, zvláště v kontextu současnosti se jedná spíše o další důkaz oteplení planety. Části Spojených států i Evropy zažívají letos velmi teplou zimu, loňský rok byl nejteplejším v historii měření a podle únorové studie, která vyšla v časopise Nature, se už Země oteplila oproti normálu o 1,5 °C.

[chooze:article;value:543931]

Zatím jde spíš jen o čísla. Podle vědců by ale vysoké teploty mořské vody mohly mít už brzy reálný dopad. Teplo totiž ovlivňuje plankton, drobné rostliny a živočichy, kteří tvoří základ vodního potravního řetězce.

Nadměrné zahřívání povrchové části oceánu zpomaluje proudění živiny z hlubších a chladnějších částí, což pak omezuje růst fytoplanktonu, tedy rostlinné složky planktonu složené především z drobných řas. A kde nebude potrava, nebudou ani další živočichové, včetně třeba ryb, které se můžou přesouvat do chladnějších vod. Dále teplo ničí také korálové útesy.

A ani tam problém nekončí. Teplejší voda znamená také rychlejší vypařování, což pak může vést k častějšímu vzniku hurikánů. A špatná zpráva je to i pro Evropu. Ohřívání oceánu totiž může způsobit změny v systému mořských proudů, včetně Golfského, a způsobit tak na starém kontinentu silné ochlazení.

Připravuje se vyzvednutí obřího pokladu ze dna moře. Získat ho chce kdekdo:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.