Čechů s nebezpečnou rakovinou je čím dál víc. Nemá se o ně kdo starat

"Každoročně diagnostikujeme více než 5 000 různých druhů leukemie, lymfomů, myelomů a dalších hematologických nemocí. Počet nových pacientů roste přibližně o 2,5 procenta za rok. Přičítáme to stárnutí populace, protože nádory se vyskytují ve stále pozdějším věku. A také častějším poruchám imunity," upozornil v tiskové zprávě Marek Trněný, přednosta kliniky hematologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze (VFN).

Rakovina krve se sice vyskytuje v Česku čím dál častěji, úmrtnost ale vzrostla za posledních 30 let o 1,1 procenta, což podle lékařů znamená, že spíše stagnuje. Téměř čtyřnásobně tak přibylo lidí, kteří se s nemocí léčí. 

[chooze:article;value:537698]

"Nejvíce to pozorujeme například u chronické myeloidní leukemie, u níž vzrostla šance na 5leté přežití téměř o 40 procent, nebo u non-Hodgkinových lymfomů o 20 procent. U tohoto typu lymfomu dnes umíme vyléčit více než 80 procent pacientů, díky obrovským pokrokům v terapii, kterou máme k dispozici," poznamenal Trněný.

Počet zdravotníků, kteří se o pacienty starají, ale stejným tempem neroste. "Máme velmi dobře fungující, ale často přetížená, centra specializované hematologické péče," prohlásil předseda České hematologické společnosti Pavel Žák. "Situaci by pomohlo, kdyby se o stabilizované pacienty mohla starat takzvaná pracoviště rozšířené hematologické péče, kterých je nyní v Česku celkem deset," dodal.

Problém mají podle něj například v Karlovarském kraji. Pacienti z něj musí dojíždět do Plzně či Prahy. "Typickým příkladem nemoci, kterou by centra rozšířené hematologické péče mohla převzít, je chronická myeloidní leukemie, jež se dnes léčí tabletami. Pacienti se obvykle dostanou během jednoho až dvou let od diagnózy do stabilizovaného stavu, a mohou tak být nadále sledováni jinde. Dalším příkladem může být i chronická lymfatická leukemie," míní Žák.

[chooze:article;value:535853]

Z deseti center v Česku jsou dvě pro děti. Právě tam dělají tu nejkomplikovanější a nejnákladnější péči. "S nedostatkem kapacit bojuje dle mých informací většina hematoonkologických center v Praze. Jen u nás bychom potřebovali zvýšit kapacitu o 15 až 20 procent. Snažíme se tento stav postupně narovnat," popsal ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze Petr Cetkovský.

Například ve VFN mají o 30 procent méně zdravotních sester, než je potřeba. "Péče o pacienty s hematoonkologickým onemocněním je velmi náročná a specializovaná. Při současném stavu jedné zdravotní sestry na osm lůžek je to dlouhodobě neudržitelné," varuje Trněný.

Ročně na nemoci krve zemřou v Česku asi 2 000 lidí. Problémy s nádory a nedostatkem personálu má ale skoro celá Evropa.

"Kromě věku jsou rizikovými faktory pro vznik krevních chorob předchozí chemoterapie a radioterapie," vysvětlil prezident Evropské hematologické asociace António Medina de Almeida.  

Pojišťovny budou proplácet očkování proti rakovině děložního čípku i 11letým (12/2023):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.