Švédsko vydalo důležité varování pro své občany. Jeho ministr obrany Pål Jonson řekl, že války na Ukrajině a na Blízkém východě naznačují, že "svět se stal nebezpečnějším, než byl před rokem". Švédsko proto varuje své občany, aby byli připraveni v případě vypuknutí války, uvedl web Newsweek.

"Nelze vyloučit ozbrojený útok proti Švédsku. Válka může přijít i k nám. Tyto vážné časy vyžadují jasnou vizi, schopnost jednat a vytrvalost, abychom pochopili, že cílem Ruska zůstává vymýcení svobodné Ukrajiny a vytvoření Evropy dle jeho představy," varoval ministr. "Už jsme to zažili v minulosti. Nesmíme se vrátit a dovolit našim dětem vyrůstat v takové Evropě," dodal Jonson.

Švédský ministr obrany také zmínil "nejistotu" ohledně směru, kterým se budou Spojené státy americké ubírat po podzimních volbách. Podpora vojenských konfliktů na Ukrajině či v Izraeli je totiž různá napříč politiky.

Další varování

Podobné varování vydal také švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin. "Pro národ, pro který je mír příjemným společníkem již téměř 210 let, je myšlenka, že jde o nehybnou konstantu, na dosah ruky,“ řekl Bohlin podle webu The Local.se. "Ale utěšovat se tímto závěrem se stalo nebezpečnějším, než tomu bylo po velmi dlouhou dobu. Mnozí to řekli přede mnou, ale dovolte mi, abych to učinil oficiálně a jasněji: Ve Švédsku může být válka," dodal ministr.

Bohlin tvrdí, že jeho slova neměla vyvolat strach, ale spíše vytvořit "uvědomění si situace". Dodal, že i Ukrajinci si pravděpodobně mysleli, že jejich konflikty s Ruskem jsou minulostí. A to do chvíle dokud se ruský prezident Vladimir Putin v roce 2014 nerozhodl anektovat Krym a poté o osm let později zahájit rozsáhlou invazi do země.

[chooze:article;value:533373]

​Švédové by proto měli být připraveni, a to i v praktické rovině. "Civilní obrana není primárně teoretické cvičení. Povědomí musí být převedeno do praktických akcí, do opatření, která skutečně zvyšují odolnost," dodal ministr.

Švédsko se dosud drželo své neutrality, ale po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se rozhodlo spolu s Finskem vstoupit do NATO. Zatímco vstup Finska probíhá bez komplikací, tak vstupu Švédska brání Turecko a Maďarsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan nakonec ale dal svůj souhlas, i když si klade několik podmínek. Zato maďarský premiér Viktor Orbán koncem loňského roku prohlásil, že jeho země se schválením nijak nespěchá.

Podívejte se, jaké podmínky si klade turecký prezident (12/23):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.