Nejdůležitější geopolitické otázky často ovlivní nečekané kroky, které i pro ty nejbedlivější pozorovatele světového dění zůstanou skryté za oponou. Jedním z nich je i náhlé odvolání tehdejšího čínského ministra Čchin Kanga z funkce. Zmizení jednoho z nejbližších spolupracovníků čínského prezidenta Si ťin-Pchinga mohl původně zinscenovat Kreml, který cítil, že ze strany Číny ztrácí podporu i vzhledem k vývoji Putinovy invaze na Ukrajině, píše reportér a expert na čínskou politiku Katsudži Nakazawa v analýze pro deník Nikkei Asia.
"Rusové předali politickým špičkám v Pekingu interní informace, že Čchin by se velmi snadno mohl stát špionem Spojených států," sdělil mu anonymní zdroj z vedení čínské komunistické strany. Kvůli tomu se podle něj pak čínská vláda pomalu vzdala ambice, aby se stala prostředníkem k vyjednávání o mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. Jedním dechem dodává, že Čína a Rusko podle něj v současném světovém dramatu začínají hrají hrát hlavní role a USA už jenom přihlíží.
Server Politico současnou situaci v Číně přirovnává ke stalinským čistkám v režii prezidenta Si ťin-Pchinga. Z veřejného života už totiž nemizí jeho političtí odpůrci, ale v posledním roce naopak ti, které mezinárodní podporovatelé považovali za jeho nejvěrnější spojence. Mezi "zmizelými" je třeba i bývalý ministr obrany, kterého bez udání důvodu čínský prezident v říjnu odvolal z funkce poté, co ho nikdo dva měsíce neviděl.
[chooze:article;value:532505]
Dramatické změny v čínské diplomacii podle expertů začaly letos na konci května. Delegace, kterou vedl bývalý čínský velvyslanec v Rusku Li Chuey, tehdy navštívila Ukrajinu a jednala s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Byl to jeden z prvních signálů, že pozornost Číny se začíná pomalu obracet k jasnějšímu stanovisku vůči válce na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko. Ihned poté ukrajinská hlava státu letěla do japonské Hirošimy na summit G7 přes pevninskou Čínu.
Ochrana jeho letadla čínskou vládou podle komentátora Nakazawy vyjadřovala jasnou snahu stát se prostředníkem k uzavření příměří mezi dvěma válčícími státy. Těsně před začátkem prázdninových měsíců tak Rusko začalo vnímat, že ztrácí čínskou podporu. To vše umocnila příprava ukrajinské armády na protiofenzivu a jejich významné územní postupy díky podpoře zbraní ze Západu.
I přestože, se navenek mohlo zdát, že si mezi sebou čínští a ruští představitelé notují, jejich vztahy podle diplomatických zdrojů webu Nikkei Asia procházely těžkou krizí. Ruský vládce Vladimir Putin se proto rozhodl pro riskantní krok. Kreml si vytipoval tehdejšího ministra zahraničí Čchin Kanga a velkého spojence čínského prezidenta, aby politika zatáhl do informační války. Terč byl jasný, byl to totiž právě on, který organizoval návštěvu čínské delegace na Ukrajině.
[chooze:article;value:531422]
Aféra s nevěrou jako zástěrka
Rusko pak prostřednictvím výměny diplomatických informací označilo současného ministra jako proamerického a potenciálně nebezpečného pro čínskou bezpečnost. Součástí této výměny informací měl být i "důkazní", respektive kompromitující materiál, jak reportéra informoval anonymní zdroj z diplomatických kruhů.
Poslední kapkou pro Rusy pak mělo být neúspěšné tažení šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina na Moskvu. Ke vzpouře se odhodlal těsně před nečekanou návštěvou náměstka ruského ministra zahraničí Andreje Rudenka v Číně. Právě tady se na veřejnosti naposledy objevil do té doby úspěšný ministr Čchin Kang. O měsíc později ho ústřední výbor z funkce odvolal.
Bezprostředně poté se obzvlášť v západních médiích vyrojily spekulace, proč musel šéf diplomatů zmizet. Oficiálními důvody pro členy strany byly "důvody spojené s životním stylem". Ještě v době, kdy byl velvyslancem ve Spojených státech měl totiž podvést svou ženu s čínskou televizní reportérkou. Jak podotýká politický reportér Nakazawa, nevěry nebývají důvodem pro odvolání politiků totalitních zemí, záminkou totiž bylo, že jeho milenka střídavě žila v USA a Velké Británii.
[chooze:article;value:529704]
"Čchin Kang se stal obětí první obětí informační války, která odráží neshody mezi Čínou a Ruskem," uvedl jeden z diplomatických zdrojů. Od té doby se Čína stále víc staví na stranu Moskvy a taky se přestala veřejně vyjadřovat k tomu, že by se stala prostředníkem k vyjednání míru na Ukrajině.
Příklon Číny k Rusku tak pravděpodobně způsobila pozice jednoho muže, který byl čínskému prezidentovi obzvlášť blízký a jeden z nejmocnějších mužů světa se začal obávat, že by se přísně utajované informace i jeho soukromí mohlo dostat do rukou západních tajných služeb. Zmizení významného politika je až do dnešních dní údajně tabu i uvnitř čínské komunistické strany. V současnosti není jasné, zda a jak strana bývalého čínského ministra potrestá, ani to jak bude vypadat případný proces.
USA a Čína směřují k obnově vztahů. Si je diktátor, řekl ale Biden (11/2023):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.