Češi se děsí inflace. Větší strach z ní mají na celém světě jen Poláci a Argentinci. V říjnu jsme sice utratili za běžné zboží a služby o 10 procent více než vloni, ceny ale vzrostly o 20 procent.

"To znamená, že dochází k reálnému snížení spotřeby domácností o 5 až 10 procent," uvedl David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

"Nejvíc na jídle. Nekupuji si dražší věci, třeba džusy," svěřila jedna z dotázaných. "Já nejvíc šetřím asi na benzínu, začala jsem mnohem víc jezdit hromadnou dopravou," dodala další. Uspořit lidé dokáží také na sportovních aktivitách a oblečení.

[chooze:article;value:477006]

Za poslední čtyři týdny oproti stejnému období loni utratili Češi více za cestování, u kterého jsou ale vyšší náklady dány covidovými restrikcemi z minulého roku, kdy se cestovalo méně. Nárůst útraty za pohonné hmoty ekonomové přičítají růstu jejich cen. Lidé jich nekupují více, ale jsou dražší.

Oproti listopadu minulého roku Češi výrazně více šetří na dětech než na svých domácích mazlíčcích. Že by to ale znamenalo, že máme svoje ratolesti méně rádi než například naše pejsky, podle ekonomů není pravda.

"Za zvířata většinou utrácíme skutečně jenom to nejpotřebnější. U těch dětí, právě proto, že je máme mnohem raději, než čtyřnohé členy domácnosti, tak už v minulosti jsme pro ně utráceli i za luxusní věci. To, že výdaje na děti klesly a na zvířata vzrostly, je naopak důkazem toho, že jsme jim v dobách předkrizových dopřávali mnohem více než jen nezbytné minimum," vysvětlil ekonom Petr Bartoň.

Nejohroženější skupinou jsou mladé rodiny s dětmi s hypotékou, kterým ani po výrazných úsporách nemusí peníze stačit na pokrytí základních potřeb.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.