Všem dětem v Česku neslouží vzdělávání stejně, upozorňují sociologové v tiskové zprávě. Rozdíly ve vzdělávání, které podle výzkumníků souvisí hlavně s destabilizující chudobou, jsou mezi regiony stále velké.
Slabé výsledky se projevují také v jednom regionu. "Na hodně místech vedle sebe existují naprosto rozdílné vzdělávací světy. Udělali jsme proto novou typologii mikroregionů, která pomáhá odhalovat příklady dobré praxe i strukturální problémy různých koutů Česka," vysvětlil vedoucí projektu Václav Korbel.
Velkým problémem zůstává Bílina. Tam základní školu nedokončí 23,8 procenta žáků. Průměr v Česku přitom je 3,6 procenta. V podobných obcích s rozšířenou působností školu nedokončí asi desetina.
"Pro každou obec s rozšířenou působností (ORP) jsme spočítali, jak by měly vypadat výsledky vzdělávání vzhledem k tamním sociálním podmínkám – a čísla porovnali s realitou. Vzešlo nám šest různých skupin, u nichž vidíme různý vztah sociálních podmínek, vzdělávací neúspěšnosti a nově i výsledků testování. Vycházíme z testů v páté a deváté třídě od České školní inspekce a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Testy vypovídají hlavně o znalostech a kompetencích, a tak i možnostech pokračovat třeba na vysoké škole," upozornil sociolog.
PAQ Research sleduje nejzávažnější problémy, tedy míru absencí, neprospívání a nedokončování základních škol. Někde se daří sociálním podmínkám vzepřít.
"Místa jako Kadaň, Litvínov či Krnov sice nemají příznivé sociální podmínky, ale dokážou je překonávat spoluprací všech aktérů od školy přes město až po sociálně aktivizační služby. Děti a jejich rodiče mají dostatek podpory pro docházku do mateřských škol a dokončení základních škol," poznamenal vzdělávací analytik Jan Zeman.
V testech žactva skončila výsledkově nad očekáváním hlavně velká města. Podle Zemana důvodem může být vyšší sociální i kulturní kapitál rodičů.
[chooze:article;value:509868]
"Jsem hluboce přesvědčen, že právě z dětí z problémového prostředí, kterým se dostává výborného vzdělání mezi dětmi z lépe situovaných rodin a podpory sociálních služeb (doučovací kluby, nízkoprahová zařízení...), vyrostou budoucí lídři naší země," okomentoval výzkum na sociální síti X starosta Krnova Tomáš Hradil (nestr.).
Naopak velkým problémem jsou takzvané mikroregiony, které oproti svému okolí zaostávají. "Nejkritičtější situaci sledujeme na místech, kde se oba typy zaostávání spojují. Nachází se hlavně v Plzeňském kraji, ve kterém pro někoho možná překvapivě nějakým způsobem zaostává většina mikroregionů. Naše podrobné analýzy poukazují na kombinaci faktorů, jako je nízká účast dětí v předškolním vzdělávání, horší personální zajištění, vysoké procento žáků s odlišným mateřským jazykem, nižší státní financování škol a celkově nižší sociální podpora," popsal Korbel.
[chooze:article;value:527609]
Menší problémy ve vzdělávání souvisí podle analytiků hlavně s docházkou do mateřských škol a dostatkem psychologů a speciálních pedagogů. "V ORP, které dokážou s těmito faktory pracovat, nedokončí základní školu o třetinu až polovinu méně žáků a žaček než v sociálně podobných ORP. Tisícům dětí tak pomáhají k lepšímu startu do života," upozornila analytička Nina Fabšíková.
"Aktuální systém financování pomáhá spíš bohatším regionům s většími školami. Finance na podpůrná opatření znevýhodněných žáků se čerpají individuálně přes jejich diagnostiku a finance na podpůrné profese z velké části přes dotační programy. Obojí je administrativně náročné. Lépe to zvládnou ředitelé, kteří mají administrativní podporu ve větší škole či od zřizovatele. Školy v chudých oblastech omezuje to, že zřizovatelé občas nemají tolik prostředků na jejich podporu," prohlásil ředitel PAQ Research Daniel Prokop.
[chooze:article;value:527528]
"Financování podle naší analýzy souvisí s mírou neúspěšnosti a výsledky v regionech. Bohužel ale skoro nereaguje na míru sociálního znevýhodnění. To by se určitě mělo změnit. Potřebujeme i proměnu našeho rozdrobeného systému dvou a půl tisíce zřizovatelů, který trpí neefektivitou, malou podporou ředitelů, zhoršuje řízení vzdělávání i koordinaci se sociálními službami. U zřizovatelů dnes chybí i jasnější odpovědnosti za výsledky a občas i odbornost," doplnil Prokop.
Školské odbory hrozí stávkou. Nelíbí se jim finanční ohodnocení (10/2023):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.