Prakticky celý svět s napětím očekává, jestli se Izrael odhodlá k ohlášené pozemní invazi do Hamásem ovládané Gazy. Izraelci totiž zatím vyčkávají a Gazu ostřelují hlavně ze vzduchu.

Důvody zdržení

"Čeká se na vhodné načasovaní a maximální připravenost. Nejsem stoprocentně přesvědčen, že k invazi opravdu dojde, je to ale dost pravděpodobné," myslí si bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová pak přišla ještě s dalšími důvody, proč útok ještě nezačal. Kromě tlaku zejména z USA na umožnění evakuace severní Gazy, kam má chystaný úder především směřovat, podle ní sehrálo roli také počasí. "Ta pozemní ofenziva bude mít obrovskou vzdušnou podporu. Mraky v oblasti by ale mohly její přesnost narušit," vysvětlila.

Podle Jakuba Záhory z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy je pak invaze prakticky jistou věcí, i když ji nyní Izrael odkládá kvůli přípravám. "Je velká shoda na tom, že k invazi v nějaké podobě nakonec dojde," tvrdí. Hlavní otázkou tak podle něj není, zda či kdy Izrael zaútočí, ale jak. A na zásadnosti tohoto rozhodnutí izraelských špiček se všichni tři oslovení experti shodují.

[chooze:article;value:525918]

Možné scénáře

"Je tu možnost, že izraelská armáda vstoupí jenom na sever Pásma Gazy, jak částečně Izraelci avizovali, když Palestincům oznámili, že právě tuto část musí opustit, a to maximálně na jednotky týdnů. Úkolem takové operace bude zlikvidovat co nejvíce bojovníků, základen a zásob Hamásu a Islámského džihádu a co nejdříve se po splnění těchto úkolů stáhnout zpátky," nastiňuje Kraus.

"Je tady ale stále možnost, že izraelská vojska obsadí celou Gazu a na delší dobu, například v řádu měsíců. To ale znamená, že se o toto území budou muset také postarat. Zároveň by to Izrael výrazně poškodilo v očích celého světa. Utrpení civilního obyvatelstva by bylo neúměrné tomu, co je nejen západní společenství ochotno zkousnout," dodává odborník z Brna.

Podle Záhory je ale druhá možnost i tak pravděpodobná. "Obávám se, že vzhledem ke krutosti nedávných útoků Hamásu nebude brát Izrael při invazi na mezinárodní tlak ohled a udeří plnou silou," myslí si.

"Zničit Hamás nebude jednoduché a nějaký čas si to vyžádá. Navíc Hamás si své skrýše vybudoval uprostřed civilní zástavby u nemocnic, škol a mešit, takže i to výrazné omezení civilních ztrát bude prakticky nemožné," upozorňuje pak Kalhousová.

[chooze:article;value:525592]

Běžní Palestinci jsou v pasti

Situace pro civilisty na místě je ale už teď velmi vážná. "Ti lidé, kteří utekli na jih Gazy, jsou tam v otřesných podmínkách, protože ta oblast nebyla připravená na to, že se tam nahrne milion lidí. Co s nimi bude dál, je přitom otázkou," varuje ředitelka Herzlova centra dále. Plný izraelský úder ji ale může ještě zhoršit.

Z Pásma Gazy přitom není úniku. Takřka neprodyšně uzavřená je jak jeho hranice s Izraelem, tak i s muslimským Egyptem, jehož vedení ale Hamás nesnáší podobně silně jako Izraelci. "Naděje Gazanů a Gazanek se z té oblasti dostat jsou prakticky neexistující," hodnotí situaci Záhora.

"Uprchlíci se často už zpátky domů nevrátí. Například v Libanonu či v Sýrii žije už třetí generace palestinských běženců. A ten stát se o tyto lidi musí starat. I proto je evakuace dvou milionů Palestinců z Gazy neproveditelná a nikdo je nechce. Takové množství uprchlíků dokáže destabilizovat nejen státy, ale i celé regiony," doplňuje Kraus.

[chooze:article;value:525890]

Válka se může šířit dál

Ještě vážnější by situace mohla být, kdyby se do bojů naplno zapojila Íránem podporovaná a v Libanonu působící teroristická organizace Hizballáh, která je také dlouhodobým soupeřem Izraele a své "kolegy" z Gazy zatím podpořila vypálením několika desítek raket. Válka by pak zasáhla další tisíce lidí a výrazně by se prodloužila.

"Záležet bude na tom, jakou míru intervence Izrael zvolí. Pokud by došlo k nějaké rozsáhlé plošné operaci s cílem obsadit celou Gazu, dovedu si představit, že by mohlo dojít k pokusu Hizballáhu otevřít druhou frontu na severu," odhaduje Kraus.

Podle Kalhousové ale není rozšíření konfliktu příliš pravděpodobné. "Zaprvé, izraelská armáda je už připravená. Ten moment překvapení už pominul a má tam připravené vojáky. Druhým, možná ještě důležitějším, faktorem je přítomnost americké letadlové lodi ve východním Středomoří. Americký prezident Joe Biden jasně řekl, že kdokoliv další by se do konfliktu zapojil, bude čelit nejen Izraeli, ale i USA," vysvětlila.

Součástí strategie Hamásu je, aby Izrael musel v odvetě cílit na civilní objekty, říká analytik:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.