Sloučení samospráv

Ve svém návrhu na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV) slučování malých obcí. Česká republika má totiž poměrně vysoký počet obcí vzhledem k počtu obyvatel, a to více než 6 000.

Podle NERV tak vede vysoký počet obcí k neefektivnímu násobení činností, neexistenci úspor z rozsahu, hromadění volných zdrojů na úrovni každé obce tak, aby každá měla svůj "polštář", velkým nákladům na samotný provoz obcí a k neúměrné zátěži tohoto systému pro celé veřejné finance, neboť obce nemají vlastní zdroje, ale pouze ty, které byly vybrány a přerozděleny ze systému rozpočtového určení daní. Komplikuje to také sladěné územní plánování a rozvoj síťové infrastruktury.

[chooze:article;value:523017]

NERV tak navrhuje sloučení obcí tak, aby neměly méně než 1 000 obyvatel, což by mohlo ročně vynést deset miliard korun. Rušit by se mohly například i obce, v nichž se ve dvou komunálních volbách po sobě nepodařilo sestavit kandidátku. Rovněž by pomohlo snížení počtu krajů na osm.

"Deset miliard byl velmi hrubý expertní odhad, aby měla vláda a veřejnost hrubou představu, o jakou potenciální úsporu se může jednat. Ono nutně nejde o slučování obcí, ale o sdílení některých nákladných činností (například role zřizovatele škol, provoz sítí, silnic) a převod některých rolí na obce s rozšířenou působností," shrnul ekonom a člen NERV Daniel Münich. Vyjmenoval také přímé a nepřímé úspory při sloučení samospráv, na ty se můžete podívat v tabulce níže:

Přímé úspory	Nepřímé úspory
menší počet placených lidí (zastupitelé, starostové, místostarostové, radní, úředníci) díky úsporám z rozsahu	vyšší odbornost vedení obcí (menší počet umožňuje vybírat ty lepší), a tedy efektivita jejich práce a jimi vedených úřadů (řízení škol, výběrová řízení, demografické výhledy, jednání s developery)
menší výdaje na právní služby, za které většina obcí dnes platí paušální částky, na správce IT sítí a webmastery	efektivnější získávání dotací
snížení nákladů za údržbu veřejných komunikací, kanalizací, osvětlení (možnost dělat interně, a ne nakupovat externí službu)	smysluplnější realizace síťových investic do čističek, silnic a stezek, kanalizací atd.
levnější a efektivnější obecní policie	efektivnější zřizování škol a jejich provozování a využívání (větší kapacita pod jedním ředitelstvím)
levnější územní plánování	silnější ve vyjednávání s dodavateli energií, veřejné dopravy, svozu odpadů
	optimálnější územní plánování
	efektivnější využívání technických čet obcí
zdroj: TN.cz

Se sloučením obcí nesouhlasí například Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). Nelíbí se ani některých starostům. "Nevidím tu úsporu, nechal bych to na dobrovolnosti. My jako obec máme necelých 500 obyvatel, ale máme sedm místních částí na ploše 26 km². Nevěřím, že by se ušetřilo. Pokud bychom se v našem případě spojili s dalšími dvěma obcemi, vznikla by z toho obec o cca 1 800 obyvatelích, 20 místních částech a katastrem o ploše 78 km²," popsal starosta jihočeských Hracholusek Václav Vozábal ml. (KDU-ČSL) v rozhovoru zveřejněném na stánkách KDU-ČSL.

"Kde přesně by se ušetřilo? Stále by toto zvládal jeden starosta, nebo by k němu museli být dva uvolnění místostarostové a radní? Stále by to zvládala jedna účetní, nebo by už byl nutný i tajemník, podatelna či další administrativní pracovník? Jsem si téměř jist, že na mzdových prostředcích by se v našem případě neušetřila ani koruna, spíše naopak. O technice či nemovitostech nemluvě. Doufám, že o tomto nebude od stolu rozhodovat někdo, kdo na vesnici nikdy nebyl. Proč se musí vše řešit plošně? Proč to neudělat individuálně nebo formou obecního referenda? Obce, co se budou chtít spojit, ať se spojí," dodal Vozábal.

[chooze:poll;value:f01c8177003cab80a21df261fffd8863daa715e2;layout:tn_nova]

Daň z nemovitosti

Výnosy z daní z nemovitostí jdou do obecních rozpočtů, obce mají možnosti si u daně z nemovitosti pozměnit i koeficient, což v důsledku daň z nemovitosti zvýší. Daně z nemovitosti v Česku patří ve srovnání s jinými státy spíše k těm nižším. Zvýšení koeficientu by ale vedlo k většímu zatížení vlastníků nemovitostí.

Alexandra Kocková ze SMO ČR uvedla, že někteří starostové zvažovali na příští rok navýšit koeficient daně z nemovitosti. "O městskou či obecní infrastrukturu se musí postarat s péčí řádného hospodáře, jak jim ukládá zákon. V současné době však všichni čekají na finální čísla konsolidačního balíčku. Bez nich by to bylo jen věštění z křišťálové koule."

"Menší část obcí to používá. Jejich počet roste, ale nijak moc rychle. I na úrovni obcí se to bere jako zvyšování daňové zátěže a zastupitelé (i kandidáti) neumí či nechtějí voličům vysvětlit, že vyšší daně mohou být užitečné pro poskytování veřejných statků a služeb," vysvětlil Münich.

[chooze:poll;value:b1115d5cc4eb516c37871cd0858a66ee0518ca04;layout:tn_nova]

Drobné pohledávky

Podle aktuálního odhadu společnosti Rekenber, která se zabývá správou pohledávek, jsou ztráty u obcí na drobných pohledávkách až 1,5 miliardy korun ročně. Týká se to například poplatků za psy, za svoz odpadu, za parkování a podobně. Obce přitom často řeší problémy s nedostatkem peněz, protože drtivou část obecních rozpočtů tvoří mandatorní výdaje.

Jak společnost uvádí, vymáhání drobných pohledávek je pro obce složité z několika důvodů. Na dluhy do 500 korun lidé snáze zapomínají. Ve chvíli, kdy je částka po splatnosti, pak chybí radnicím efektivní způsoby, jak její zaplacení připomínat a vymáhat.

"Podle našich zkušeností jsou drobné pohledávky téma, se kterým se potýká prakticky každá obec nad 1 000 obyvatel, tedy okolo 1 500 českých měst a obcí. Problém je navíc velmi komplexní – ovlivňuje cash flow, zasahuje do oblasti strategického vedení a komunikace s obyvateli. Lepší správa pohledávek pomůže i těm nejmenším obcím získat do rozpočtu významné desítky tisíc korun, u středních a větších měst se pak bavíme řádově o milionech až desítkách milionů korun," vysvětluje zakladatel společnosti Rekenber Peter Zvirinský.

[chooze:article;value:521975]

Podle pardubického hejtmana Martina Netolického (SOCDEM) je z jeho zkušenosti nejvíce problematický poplatek za ubytování: "Obecně v České republice ty poplatky platí jen ti největší ubytovatelé, na které chodí nejvíce kontrol finanční správy. Uvádí se, že tam je ta vymahatelnost maximálně kolem třiceti procent, a to i ve velkých centrech."

Podle Netolického se poplatky obtížně vybírají v malých obcí, kde je třeba jen starosta a účetní. Obce se často na kraj obracejí s žádostí o pomoc. Kraj se jim snaží pomoci například metodicky, dvakrát ročně se také setkávají lidé z kraje se zástupci obcí.

Část obcí se bouří proti zdanění hazardu, podívejte se na reportáž TV Nova:

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.