Sedmnáct procent Čechů neodkládá nic, dalších 15 procent o svých úsporách ani nepřemýšlí. Nejčastěji se lidem daří ušetřit tři až pět tisíc korun měsíčně.

​"Lidé jsou schopni šetřit výrazně hůře. My si to vysvětlujeme tím, že v době covidu lidé dokázali spořit poměrně velké částky, protože všechny restaurace byly zavřené, obchody, služby, na dovolené se nejezdilo, takže lidé si opravdu našetřili největší sumu v dějinách," shrnul ombudsman klientů Home Creditu Miroslav Zborovský.

"Máme stále vysokou inflaci, která převyšuje růst mezd, a řada lidí měla mimořádné výdaje spojené například s nárůstem cen energií, a tak Češi zchudli. Zbývá tak prostě méně na vytváření si finanční rezervy do budoucna," popsal manažer finančního a realitního týmu Broker Consulting Lukáš Bendík.

Podle odborníků je ideální mít takzvaný finanční polštář v hodnotě minimálně tří až šesti měsíčních platů. Další radou je, aby si lidé začali sestavovali své rodinné rozpočty, tedy aby začali sledovat své výdaje a porovnávali je s příjmy.

[chooze:article;value:492165]

​"Když rostou ceny rychleji než příjmy, tak není překvapivé, že lidi musejí ze svých příjmů vydávat trochu víc, tím pádem méně peněz zbývá na úspory. Je to ale věc dočasná, nyní už ceny tolik nerostou. A tím pádem se ta situace pravděpodobně změní," řekl datový analytik Petr Bartoň ze společnosti Datarun.

Naši východní sousedé jsou na tom v porovnání s námi ještě hůř. Jedenadvacet procent Slováků měsíčně neuspoří prakticky nic. Dvanáct procent pak měsíčně ušetří maximálně 1000 korun a stejně jako v Česku 15 procent z nich ani nemá o svých úsporách přehled.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.