Někdo říká, že přišel o rozum. Jiný obdivuje velkou lásku, o jaké se píšou romány. Místní jsou příběhem osmačtyřicetiletého Ecevita dojatí a nosí mu na zastávku jídlo a pití, píše list Daily Sabah. Říkají mu zamilovaný Ecevit a v tomto duchu pojmenovali a opatřili nápisem autobusovou zastávku, jinak malou plechovou budku v pustině u silnice v okrese Boyabat.

https://twitter.com/trtworld/status/1668833138192285701

Právě na této zastávce Ecevit svou milovanou poprvé potkal. Vídali se asi měsíc, ale nebyla mu souzena. Rozešla se s ním. I její rodiče byli proti. Snad kvůli tomu, že Ecevit v dětství po horečnatém onemocnění oslepl. Lékařům se sice podařilo mu zrak vrátit, ale viděl špatně a s přibývajícími léty to mělo být horší a horší, uvádí deník Bursa Hakimiyet.

Jednoho dne dívka odjela do šest set kilometrů vzdáleného Istanbulu, kde se údajně vdala. Ecevit však věří, že se k němu vrátí. A čeká na ní. Už 24 let.

Lidé z okolí berou jeho příběh se směsicí soucitu a obdivu k jeho lásce a oddanosti, které nevyprchaly ani po tolika letech. Kromě toho, že mu nosí jídlo a vyjadřují podporu, nechal mu jeden místní dobrodinec přivézt obytný kontejner, aby nemusel na zastávce i spát.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.