Rozpočtové určení daní jsou peníze vybrané od občanů a firem v Česku. Část z nich si ponechává stát a část posílá krajům, a to podle počtu obyvatel. Třeba Liberecký kraj dostává už po 19 let 9,78 procenta, příští rok to bude 9,7 a v roce 2025 už jenom 9 a čtvrt procenta, což znamená propad o 110 milionů korun.

Vláda se po volbách v programovém prohlášení zavázala příjmy krajům zvýšit a změnit princip zákona, aby lépe odpovídal migraci a složení obyvatelstva. "Ve středních Čechách přibylo téměř půl milionu obyvatel. Přesto mají stále stejný podíl na sdílených daních a nemohou financovat některé veřejné služby nebo rekonstrukce infrastruktury," popsal jeden z problémů místopředseda Asociace krajů ČR a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). 

[chooze:article;value:504314]

​"Nám nestačí zachovat 9,78, ale požadujeme 11 %, tak jak nám bylo vládou slibováno," vyjádřil se za Zlínský kraj jeho hejtman Radim Holiš (ANO).

"Je to poslední příležitost, jak v tomto volebním období narovnat ne dobře nastavené financování krajů. Třináct ze čtrnácti krajů tu změnu podporuje," doplnil Půta. 

"Mám pochopení pro úspory na výdajové stránce, ale absolutně nemůžu souhlasit s tím, že se tady navrhuje snížení podílu pro kraje. K tomu nevidím sebemenší důvod," přidává se ke kritice hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS). "Už se dva a půl roku snažíme dohodnout na změně," konstatoval hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS). 

"Ten společný postup má mnohem větší váhu pro jednání. Chceme, aby se jednalo o rozpočtovém určení daní krajům tak, aby se změnilo a aby do něj byly zafixované peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury, které v programovém prohlášení představují šest miliard," vysvětlil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). 

[chooze:article;value:504133]

​Hejtmani nechtějí také připustit, aby daň z nemovitosti zčásti ovládal stát. "Stát by v tom neměl figurovat. Je to jediná motivační daň, kde mohou obce třeba zvýšit koeficient jenom pro svoji průmyslovou zónu, třeba pro firmy s nějakou zahraniční účastí, které se nechtějí podílet na životě v obci," říká Půta. 

A posledním kritizovaným bodem je snížení peněz na opravy silnic. A to o třetinu. "V letošním roce je to šest miliard korun. V rámci úsporného balíčku se z těch šesti původních už na příští rok staly čtyři miliardy," dodává Půta. 

Vláda se proto připravuje na tvrdá vyjednávání. "Do 9. června vypořádáme jednotlivé připomínky a pak teprve eventuálně se budeme moci vyjádřit k tomu, co se promítne do dalšího textu ve druhém čtení," sdělil televizi Nova mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.