Žháře z Vítkova pustili na svobodu. Vše doprovázela podivná bezpečnostní opatření

[chooze:gallery;value:31631]

​Václav Cojocaru a Ivo Müller původně měli za žhářský útok na dům Romů, při kterém málem přišla o život tehdy dvouletá Natálka, strávit za mřížemi 20 let. Když si oba odpykali dvě třetiny trestu, požádali o podmínečné propuštění. A šumperský soud oběma žádostem ve čtvrtek vyhověl.

Dvojici uložil sedmiletou zkušební dobu, probační dohled a musí splácet odškodné.

Podívejte se na odjezd žhářů z věznice:

Žalobce Tomáš Horák souhlasil s tím, že odsouzení splnili pro podmíněné propuštění všechny zákonné podmínky. Ponechal si však lhůtu na podání případné stížnosti. Čas měl do pondělí, této možnosti ale nevyužil. Cojocaruovi a Müllerovi už tak nic nebránilo opustit brány vězení. Mírov opustili během úterního dopoledne.

[chooze:gallery;value:31710]

​Na situaci před věznicí od rána dohlíželi ozbrojení muži se psy. Před vchod nejprve dorazilo hasičské auto, které bránilo ve výhledu na vstup do věznice. Nechybělo ani vozidlo právníka se zatmavenými skly. Právě v tom nakonec dvojice odjela.

[chooze:article;value:504111]

Další žháři si musejí na svobodu počkat

V případu byli odsouzeni celkem čtyři lidé. Další dva žháři David Vaculík a Jaromír Lukeš dostali 22 let, zatím tak o svobodu ale žádat nemohou. Dvě třetiny trestu jim uplynou, až si odpykají za mřížemi 14,5 let. Započítává se přitom do toho i doba strávená ve vazbě, kde byli od srpna 2009.

Čtveřice extremistů do domku Romů v roce 2009 vhodila tři zápalné láhve, dům začal okamžitě hořet. Oheň nejvíce zasáhl dvouletou holčičku, která utrpěla popáleniny na 80 procentech těla a přišla o tři prsty na rukou.

Matku popálené Natálky čtvrteční rozsudek soudu nepříjemně zaskočil. Událost prý poznamenala celou rodinu a její dcera si ponese následky po celý život. "Je mi špatně, nesouhlasím s tím, aby byli propuštěni. Nepočítali jsme s tím a zasáhlo nás to hodně. Máme obavy," přiznala pro TV Nova.

Dva žháři se dočkali osvobozujícího rozsudku ve čtvrtek:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.