NERV, jejímž členem je i ekonom David Marek, vládě na podzim připravil soubor zhruba 28 opatření na příjmové i výdajové straně na ozdravení státního rozpočtu. "Deficit se nafoukl nejvíce na výdajové straně, takže si myslím, že by vůči občanům bylo zodpovědné, aby vláda nejdříve ukázala, že umí šetřit, a až potom je požádala o vyšší daňové příjmy. Klíčovou oblastí jsou neinvestiční dotace firmám," nastínil Marek.

Podle něj by se měly řešit i daňové výjimky. "Ty jsou u nás nepochopitelně přežívající, typicky pořád nevím, proč máme dodneška sníženou spotřební daň na naftu, u benzínu se to zrušilo, u nafty ne. Přicházíme o jednotky miliard korun. Pak máme zdanění tichého vína nebo slazených nápojů, není žádný důvod, aby tyto věci nebyly postiženy spotřební daní, stejně jako jiné neřesti," míní ekonom.

[chooze:article;value:501657]

​Ministr financí chce v rámci konsolidačního balíčku ušetřit 70 miliard. "To nebude stačit. My nehledáme 70, ale 250 miliard korun. Je asi vhodné to rozložit do několika kroků. Původní plán ministerstva financí byl udělat to ve třech letech, vždy po 70 miliardách korun. Nicméně od té doby, kdy se tento návrh objevil, tak se nastavily některé příjmy vyšší, než se počítalo, typicky 2 % HDP na armádu," podotkl.

"Takže my bychom v tom prvním roce měli hledat nějakých 120, možná 140 miliard korun, a v dalších letech dalších 70 a pak ještě dalších 70 miliard. V tuto chvíli je 70 miliard zkrátka málo. Ministr financí bude muset hledat finance do konce svého mandátu a obávám se, že bude muset hledat i další ministr financí po dalších volbách," predikuje Marek.

[chooze:article;value:501220]

​Česko také trápí už více než rok vysoká inflace. "Jako hlavní bychom se měli zaměřovat na růst mezd. Za první dva měsíce se ve stavebnictví průměrná mzda zvýšila meziročně o 14 procent, v průmyslu o více než 11. Pokud se ta inflace přeleje do mzdové inflace, tak se to zase zpátky vrátí do inflace. Firmy totiž ty vyšší mzdové náklady převedou do cen vlastní produkce a z této spirály se těžko uniká. Je možné, že se na několik let zasekneme třeba na 7procentní inflaci," míní. 

Pokud máte dvojcifernou inflaci, tak je podle něj nevýhodné spořit. "Přesto z dlouhodobého pohledu to má smysl. Tato situace tady nebude na věky, doufejme, že se vrátíme k normálně nízké inflaci. Úspory v bankách také nejsou jediný nástroj. Takže spořit ano, ale s rozumem," uzavřel Marek.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.