Velikonoční pomlázka je tradice stará staletí, ale přežívá už jen v Česku, na Slovensku a v některých částech Polska. Zájem o ni ve větších městech upadá a časem možná skončí ve skanzenu lidové kultury. Češi se v posledních letech o malovaná vajíčka příliš nezajímají.
Místo pomlázky slouží často sváteční den k prodloužení víkendu na chatě, nebo jako příležitost oslavit příchod jara v teple u moře. "V jarním období nejvíc frčí Tunis, Egypt a Kapverdské ostrovy," říká mluvčí cestovní kanceláře Exim Tours Petr Kostka.
[chooze:article;value:494677]
Tradice tak přežívají hlavně na vesnicích. Paní Jakubíčková z Vacenovic už od dětství zdobí kraslice vyškrabáváním a Velikonoce jsou pro ni největší svátek v roce. "My se chystáme už měsíc dopředu," potvrdila.
V šestaosmdesáti letech dokáže z obyčejné skořápky vykouzlit umělecké dílo a vůbec si nedokáže představit, že by někdo Velikonoce neslavil. "Tak tady se to nestává. Já jsem to ještě ani neslyšela, že by to někdo neslavil," dodala paní Jakubíčková.
[chooze:poll;value:868208f98a2f25665a820af3ed4ae56f67f50934;layout:tn_nova]
Malérečka z Vacenovic už vychovala několik generací následovníků a na Velikonoce se tam těší celé rodiny. Jinde zkoušejí mladou generaci přitáhnout třeba pletením rekordně dlouhé pomlázky, nebo inovativními závody v hodu velikonočním vejcem.
Nejstarší zpráva o pomlázce na našem území pochází už z roku 1369 a tradice tak žije přes 600 let.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.