Z okolních zemí rostly v lednu v meziročním srovnání ceny potravin rychleji než u nás jen na Slovensku. Například ve Francii je tempo oproti Česku zhruba poloviční. Ve srovnání s celoevropským průměrem v Česku rostly ceny potravin o zhruba 5 procentních bodů rychleji.

​"My se těm cenám potravin věnujeme. Já sám jsem vedl jednání jak s Agrární komorou, tak s potravinářskými svazy. Je důležité odhalit tu příčinu, protože když mluvíte s reprezentanty obchodních řetězců, tak vám řeknou, to jsou ceny od zemědělců, když mluvíte se zemědělci, tak vám řeknou, to jsou marže, které si účtují obchodní řetězce," shrnul Petr Fiala.

"Ten problém hází jeden na druhého, ale to občany nezajímá. Občany zajímá to, že tady máme jedny z nejvyšších cen potravin. Jsme navrhovali, aby se vybraly aspoň základní potraviny, aby se tam snížilo DPH. Máme jedno z nejvyšších DPH na potraviny," okomentovala poslankyně Alena Schillerová (ANO).

"Vyzývám Fialovu vládu, aby snížila DPH u vybraných potravin na nulu a snížila náklady občanům ČR," žádá poslanec Tomio Okamura (SPD).

V Česku je aktuální sazba DPH u většiny potravin 15 %. Například v Německu převážně 7 %, v Rakousku 10 %. V Polsku je dočasně na některé základní potraviny jako například maso nebo pečivo daň dokonce nulová.

​​Podle vlády ani odborníků by se ale snížením sazby problém nevyřešil. "Bohužel zkušenost se snižováním DPH je taková, že se cena potravin sníží třeba na měsíc, nebo na tři, ale v zásadě o co se snížilo DPH, to si potom ponechá obchodník. Pro zákazníka tam potom ten klíčový efekt není a stát naopak přijde o část výběru," objasnil Jurečka.

"Snížením DPH by se nevyřešilo zdražování. Pokud by měly potraviny dále růst na ceně, tak by rostly i po tom, co se sníží DPH," vysvětlil ekonom Petr Bartoň.

Jenže podle expertů nepomůže ani současný vládní plán, tedy hledání, kdo stojí za rostoucími cenami u jednotlivých potravin. Například ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podle tohoto receptu už druhý měsíc řeší, kdo zdražil cukr.

[chooze:article;value:492517]

​"Ty výkřiky, že vláda by si mohla sednout nad nákupní seznam a určovat, jestli je vajíčko nebo cukr drahý, to je poněkud daleko. Tak daleko ta vláda asi ani nemůže jít. To ale neznamená, že vláda v tom nemá roli. Jednou z rolí vlády je, že udržuje kontrolu nad hospodářskou soutěží," řekl ekonom Vít Hradil.

A to především prostřednictvím posilování antimonopolního úřadu. To už prý vláda částečně udělala. "To nejlepší, co může ministerstvo zemědělství udělat, je dát antimonopolnímu úřadu do rukou silný nástroj v podobě novely zákona o významné tržní síle," uvedlo ministerstvo zemědělství.

Ta platí od začátku roku a antimonopolnímu úřadu dovoluje prověřovat z hlediska cenotvorby celý řetězec od zemědělců až po obchodníky. Zatím se ale nic nestalo a ceny rostou dál.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.