"Platím si důchodové připojištění, ale co když zemřu, co bude s těmi penězi?" obrátil se s dotazem na redakci TN.cz čtenář z Ostravy. Podle Jana Sedláčka, mluvčího Asociace penzijních společností ČR (APS), je krajně nepravděpodobné, že by v takovém případě dědicové neměli na nic nárok. "Pokud máte nové penzijko, tedy doplňkové penzijní spoření, které se sjednává od roku 2013, tak všechny vaše peníze v případě vašeho úmrtí, nesjednáte-li si takzvanou určenou osobu, jdou do dědického řízení. Pokud si sjednáte určenou osobu, tak peníze dostane primárně ona," vysvětluje Sedláček.

"Určitě doporučujeme ke smlouvě uvést vždy oprávněnou osobu u penzijního připojištění nebo určenou osobu u doplňkového penzijního spoření," říká mluvčí ze společnosti Allianz Marie Petrová.

[chooze:article;value:492079]

​"Určí-li účastník ve smlouvě pořadí jednotlivých oprávněných osob, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby celý nárok z penzijního připojištění na následující oprávněnou osobu," doplňuje Radek Šalša z České bankovní asociace.  

U staršího spoření, které bylo sjednáno před rokem 2013, se může podle Sedláčka stát v případě některých starých penzijních plánů, že lidé uzavírali smlouvu s tím, že měli určenou osobu. "Komplikace by nastaly, pokud by zemřela i ta. Pak jdou ty peníze zpátky do fondu a rozdělují se mezi klienty," vysvětluje mluvčí APS.

Pokud jste si sjednali penzijní připojištění do 1. prosince 2012, pak jste svěřili peníze právě do transformovaného fondu. Většina podmínek zůstává z doby, kdy bylo připojištění sjednané, a to navzdory důchodové reformě z roku 2013. Mezi plusy patří garance návratnosti vložených peněz, nárok na státní příspěvek, daňové výhody a možnost příspěvků od zaměstnavatele.

Vybírat naspořené peníze mohou lidé podle podmínek uvedených ve smlouvě s penzijní společností. Jde například o odbytné, tedy o předčasný výběr bez státních příspěvků či výsluhovou penzi po 15 letech spoření.

[chooze:article;value:491613]

​Na nejlepší daňové úspory a nejvyšší státní příspěvek získají lidé nárok při měsíčním vkladu ve výši 3 000 korun. V důchodu dostanou od státu navíc 230 korun za každý připojištěný měsíc a ročně na daních ušetří 3 600 korun. Pokud si střadatelé na důchod nepřejí snižovat daňový základ a šetří 1 000 korun měsíčně, od státu přesto dostanou maximální příspěvek 230 korun měsíčně.

Podle ekonoma Štěpána Křečka jsou v Česku nejrozšířenější právě zmíněné transformované penzijní fondy. "U nich ten výnos nemůže jít do záporných čísel. U mnohých lidí proto byly populární. To zhodnocení je ale velice nízké. Fondy totiž musejí investovat velmi konzervativně. V době vysoké inflace ty peníze i se státním příspěvkem na své hodnotě ztrácejí," připomíná Křeček.

Vládní opatření jsou třeba. I dnešní třicátníci chtějí důstojný důchod, říká poslanec Skopeček (ODS):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.