"Já jsem lékařka. Snažím se hlídat sama, ale jak se říká, pod svícnem je tma," uvedla jedna z dotázaných. "Chodím, ne teda moc často, ale chodím," řekl další oslovený.
"Ti, kteří chodí pravidelně podle doporučeného schématu jednou za dva roky, jsou v menšině. Je jich bohužel tak kolem 20 procent," přiblížil místopředseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.
[chooze:article;value:487398]
A právě lidé, kteří na preventivní prohlídky nechodí, by mohli platit vyšší zdravotní pojištění. Během preventivních prohlídek totiž můžou lékaři včas odhalit nemoci ještě v zárodku. "Když se podchytí v začátku, tak jsou komplikace minimální nebo žádné," dodal Šmatlák.
Odvod by se jim mohl zvýšit o jeden procentní bod na 5,5 % ze mzdy. V praxi to znamená, že ze 40 tisíc korun by zaměstnanec na zdravotním pojištění zaplatil 2 200 korun. Dosud to bylo 1 800. "Ten jeden procentní bod u zaměstnanců by přinesl do veřejného zdravotního pojištění řádově jednotky miliard," sdělil poradce ministra financí Martin Šamaj.
Zvýšená sazba by se ale týkala i těch, kteří se dopouštějí rizikového chování. "Třeba při dopravních nehodách. Ve chvíli, kdy mám bezpečnostní pás, zranění jsou lehká a celkový systém veřejného pojištění to stojí méně. Zde bychom chtěli jistým způsobem zvýšit tu sazbu, ale zase jen na nějaké časové období," řekl Šamaj.
Zvýšené pojištění by mohli platit třeba i lyžaři, kteří se zraní na sjezdovce a nemají nasazenou helmu. Naopak třeba kouření nebo obezita by do rizikového chování nepatřila. "Tady bychom spíš chtěli jít cestou možné úpravy sazeb spotřebních daní," dodal Šamaj.
[chooze:article;value:488974]
Znamenalo by to ale zároveň větší kontrolu lidí. Návrh teď ministerstvo diskutuje se zdravotními pojišťovnami a s Národní ekonomickou radou vlády (NERV).
Příčiny chorob
Kouření a obezita jsou ale podle statistik i názorů lékařů jedny z nejčastějších příčin různých chorob a předčasných úmrtí. Způsobují třeba srdeční onemocnění nebo rakovinu. Léčba nemocí s nimi spojených stojí ročně miliardy korun.
18 % žen a 21 % mužů v Česku loni trpělo obezitou. A jejich počet stále stoupá. Právě nadváha je jednou z příčin vzniku civilizačních onemocnění. "S tím je spojený vyšší krevní tlak, zvýšené tuky v krvi, zvýšený cholesterol. Trpí kolena a páteř," nastínila výživová poradkyně Tereza Kukolová.
A to nejen přidělává práci lékařům, ale také zvyšuje náklady na léčbu, kterou platí zdravotní pojišťovny. Třeba u cukrovky 2. typu, se kterou se často obézní lidé léčí. "Náklady za léčbu diabetu 2. typu se každoročně zvyšují, v průměru činí roční náklady přes jednu miliardu korun. V současnosti evidujeme téměř 100 tisíc pojištěnců, kteří se léčí s tímto onemocněním," informovala mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Jana Schillerová.
[chooze:article;value:487605]
Nejčastější příčinou úmrtí v Česku jsou srdeční onemocnění. I ta bývají spojená s obezitou. Na civilizační choroby si navíc zadělává i ten, kdo třeba kouří.
Zdravotní pojišťovny náklady přímo spojené s nemocemi, které vznikají kvůli kouření, neevidují. Mají pouze data pacientů, kteří se lečí se závislostmi. Například čtyři roky léčby pacienta s alkoholickým onemocněním jater stojí 11 milionů korun. Pojišťovny se alespoň snaží lidi motivovat ke sportu a zdravějšímu životnímu stylu různými finančními příspěvky.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.