Mapy rizika zemětřesení v Česku. Domy můžou chránit speciální opatření, řekl expert

Velký rozsah škod po zemětřesení v Turecku překvapil děkana Fakulty stavební ČVUT Jiřího Mácu. Přesto podle něj existují způsoby, jak stavět bezpečně. "Základem je, aby všechny stavby byly schopné rozptýlit energii zemětřesení. Je vhodné použít například beton či železobeton. Používají se i různé tlumiče," říká pro TN.cz Máca.

Troufnete si odhadnout jaké následky by mělo v České republice zemětřesení podobného rozsahu, jako to poslední z Turecka? Musíme ale připomenout, u nás je podloží stabilní a podobná hrozba u nás není.

My jsme na tom dobře, jsme součástí Evropské unie a tomu odpovídá i česká legislativa. Naše předpisy berou v úvahu i takzvané seismické ohrožení. To je určeno mapou. Z té jasně vyplývá, že je seismické ohrožení pro padesát procent území České republiky nulové. Pro zbytek naší země platí takzvaná velmi nízká seismicita. Tím mám na mysli například západní Čechy, severovýchodní Čechy, severní Moravu, případně oblast hranice se Slovenskem. Tam se nějaká minimální opatření dělat musejí. Hrozí tam mírné zemětřesení. Maximálně někde popadá omítka, nebo trochu mírně popraská zdivo. Tedy u nějakých starších staveb. A někomu může spadnout neudržovaný komín. To znamená, že nemusíme podnikat nějaká speciální opatření a větším ohrožením pro budovy je například vítr.

Stupně intenzity zemětřesení, které podle Geofyzikálního ústavu Akademie věd ze škály od 1 do 12 hrozí na území Česka a Slovenska
5 - Zemětřesení uvnitř budov cítí většina, venku někteří. Mnozí spící se probudí. Někteří jsou vystrašení. Budovy vibrují. Visící objekty se značně houpají. Malé předměty se posouvají. Dveře a okna se otvírají a zavírají.
6 - Mnozí jsou vystrašení a vybíhají ven. Některé předměty padají. Mnohé budovy utrpí malé nestrukturální škody (vlásečnicové trhliny nebo odpadnuté malé kousky omítky).
7 - Většina lidí je vystrašená a vybíhá ven. Nábytek je posunutý. Předměty padají z polic ve velkém množství. Mnohé dobře postavené běžné budovy utrpí střední škody: opadá omítka, padají časti komínů; ve stěnách starších budov jsou velké trhliny a příčky jsou zřícené.
8 - Mnozí mají problémy udržet rovnováhu. Mnohé domy mají velké trhliny ve stěnách. Několik dobře postavených běžných budov má vážně poškozené stěny. Slabé starší budovy se mohou zřítit.
9 - Všeobecná panika. Mnoho chatrných budov se řítí. I dobře postavené běžné budovy utrpí velmi těžké škody: těžké poškození stěn a částečně i strukturální škody

Jak se chrání domy před zemětřesením

Co vás na fotkách z posledního zemětřesení v Turecku překvapilo?

Určitě je to obrovský rozsah té katastrofy. Co se týká ostatních aspektů, tak je to podobné a srovnatelné s tím, co jsem viděl na obrázcích předchozích zemětřesení z různých míst.

[chooze:article;value:489219]

​​Na snímcích z Turecka je často vidět, že vedle sebe stály totožné budovy. Jedna z nich se zřítila, druhá ne. Čím si to vysvětlujete?

Jeden takový nejpravděpodobnější důvod může být odlišné podloží. Znám z minulostí prokazatelné případy, u kterých to tak bylo. Špatné je, pokud dům stojí v místě nějaké bývalé výsypky. Domy se také mohou zdát identické jen na první pohled. A z toho statického hlediska stejné být nemusí. V budově, která zůstala zachována, mohla být přijata nějaká dodatečná opatření, aby se účinku zemětřesení zabránilo. Abychom ale opravdu zjistili, jak to bylo, tak bychom museli prozkoumat všechny detaily.

Při stavbě některých objektů v Turecku byl do betonu použit mořský písek, úřady to v zemi dodatečně schválily.

Mořský písek zcela ideální není, protože jsou v něm přeci jen obsaženy složky, které v normálním písku nejsou, například sůl. Ta může způsobit i degradaci betonu. Ale předpokládám, že když úřady takovou možnost schválily, tak provedly nějaké zkoušky. Svou roli také může hrát, že se písek v různých lokalitách odlišuje.

Seismologové uvádějí, že v Turecku je zemětřesením také velmi ohrožen Istanbul. Ten má své metro, velké mosty. Do jaké míry je možné tyto stavby projektovat tak, aby případné pohromě odolávaly?

Základem je, aby všechny objekty byly schopné rozptýlit energii zemětřesení. Je vhodné použít například beton či železobeton. Používají se i různé tlumiče. Může to být například píst. Dá se také využít to, čemu říkáme seismická izolace. Ty mohou být například z pryže. Je možné zvolit i kombinaci tlumičů s velkými ložisky pryže.

[chooze:article;value:488811]

Ale metro je něco jiného než běžné stavby…

U metra je důležité, aby konstrukce jeho tunelů byla schopna přenášet opakované zatížení. Ta musí být dostatečně pružná. U výškových staveb se zase používají pohlcovače kmitání. Jde o kyvadla připojená k budovám. Ta bývají v horních patrech a mohou vážit i několik stovek tun. Cílem je, aby se místo budovy rozkmitalo kyvadlo. Nejznámější budovou s kyvadlem je pravděpodobně Taipei 101 na Tchaj-wanu, jejíž kyvadlo je přes čtyři podlaží a váží 660 tun. U různých opatřeních zmírňujících následky zemětřesení se počítá s tím, že mohou být zemětřesením poškozena a následně se vymění.

[chooze:article;value:489183]

Budovy postavené na to, aby se poškodily…

Ano. Ale jde ale o to, aby poškození bylo v místech, kde ho můžeme snadno opravit.

Ve stavebnictví je také důležitá legislativa…

Jde hlavně o normy a předpisy, které říkají, jak se mají stavby navrhovat. Pak jde samozřejmě o vlády nebo místní autority, které stavby povolují. Otázkou je, jestli budou striktně trvat na tom, aby byly předpisy dodrženy. Koneckonců je i v zájmu projektanta či investora, aby všechno bylo v pořádku.

Počet obětí zemětřesení stále roste. Čeští záchranáři vyprostili dva živé lidi:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.