Bankovnictví s příchodem umělé inteligence muselo začít počítat s tím, že e-šmejdi naběhnou i na tento trend, popsal Šalša. Bankovnictví jako takové je sice bezpečné, e-šmejdi nikdy neútočí na banku, jako cíl si ale vybírají klienty.

"Chce vás nachytat nějakým strachem, nějakým nátlakem, anebo vás nějakým jiným způsobem přesvědčit, že s ním máte spolupracovat. Většina těch podvodů končí tím, že lidé dobrovolně odevzdají svoje citlivé údaje, a to je ten problém," upozornil Šalša.

Tyto praktiky fungovaly i před příchodem umělé inteligence. Ta slouží hlavně k tomu, aby podvod působil reálněji. "Dnes je možné pomocí umělé inteligence vytvořit nejenom věrně váš hlas, ale je možné vytvořit věrně i vaše video. A dneska už je to tak věrné, že pokud vás člověk nezná nebo nepozoruje to nějak dokonale, tak to nepozná," řekl Šalša.

Mnoho podvedených si podle Šalši ani neuvědomuje, že takové věci jsou vůbec možné. Přitom podvodná videa se dají vytvořit velmi rychle, už v řádu minut.

[chooze:article;value:620441]

​Za rok 2024 bylo v Česku evidováno 90 tisíc bankovních podvodů. Za první čtvrtletí letošního roku podvodů bylo už 23 tisíc, meziroční nárůst je 11 procent. "Je to tím, podvodníci využívají pokročilé technologie a sázejí na kvantitu, nikoliv na kvalitu. Rozešlou desítky tisíc zpráv, uskuteční desítky tisíc telefonátů. A on se někdo chytí, potom se jim to už vyplatí," uvedl Šalša.

Loni těmito podvody přišli lidé o 1,4 miliardy korun, za první letošní čtvrtletí o 360 milionů korun. "Počítáme ještě průměrnou škodu na jednoho podvedeného klienta a ta nám tedy v letech klesá, naštěstí. Teď je to zhruba 16 000 korun. A pro představu, například v roce 2022 to bylo 160 tisíc. Ale je to taky tím, že těch podvodů výrazným způsobem přibylo," vysvětlil. K tomu Šalša dodal, že nikomu po telefonu lidé nemají nikdy dávat číslo karty nebo přístupové údaje k účtu.

Mezi nejčastější podvody patří falešné navolávání, označované jako phishing. Podvodníci se vydávají za policisty, pracovníky banky či jiného podobného ústavu a pod různými záminkami požadují přihlašovací údaje k bankovním účtům, aby se člověk přihlásil na nějakou podezřelou stránku či aby někam poslal peníze.

[chooze:article;value:620137]

​Mezi jeden z nejstarších a stále častých podvodu patří takzvaný "nigerijský princ". Ten se v různých obměnách objevuje 30 let. "To jsou takové ty příběhy, kdy lidé přes internet, dneska často přes sociální sítě, najdou v uvozovkách svou lásku nebo jsou přesvědčeni těmi podvodníky, že například princ z Nigérie vám odkáže obrovské dědictví, ale abyste to dědictví dostali, tak nejdřív musíte poslat 100 000 korun na nějaký účet a on vám pak pošle nějaké heslo k tomu dědictví," přiblížil Šalša.

Další takový je voják z Afghánistánu či hezká blondýnka z Ameriky. "Lidé jsou schopni jim posílat peníze na letenku a jsou schopni jim posílat peníze víckrát, takže jim třeba naposílají stovky tisíc korun, ale v životě se s nimi tady v Praze na letišti nesetkají, protože ti lidé nikdy nepřiletí," zmínil Šalša.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.