Od začátku letošního roku ruské letectvo omylem svrhlo nebo ztratilo celkem 94 bomb na vlastním nebo okupovaném území. Na svou zemi navíc Kreml poslal i tři rakety a sedm "chytrých" pum, tedy naváděných zbraní určených pro přesné zásahy. Vyplývá to z analýzy nezávislého ruského zpravodajského kanálu Astra, který data zveřejnil na telegramu. Loni Moskva údajně zaznamenala 165 podobných incidentů.

K poslednímu známému případu došlo v sobotu 21. června u města Dokučajivsk v Donbaské oblasti na východě Ukrajiny, kterou ruské síly ovládají od roku 2014. "Z ruského letounu se zde uvolnila půltunová bomba, jejíž výbuch poškodil čtyři domy v obci Nova Oleninka," uvedla agentura Astra. Při incidentu nebyl nikdo zraněn.

[chooze:article;value:618921]

​Jde jen o jeden z dlouhé řady případů. Například 11. června dopadla bomba stejného typu do zahrady v Kurské oblasti. A 17. března ruské letouny svrhly na Bělgorodskou oblast čtyři bomby během jediného dne. Nejedná se přitom o drobnou munici, ale o těžké letecké pumy typu FAB-250 nebo FAB-500, které mají obrovskou ničivou sílu.

V některých případech se jedná o modernizované "chytré" pumy vybavené tzv. UMPK modulem, který umožňuje jejich navádění a klouzavý let. Tyto pumy bývají obtížně zachytitelné obrannými systémy.

"Na rozdíl od raket nemají vlastní pohon, a proto negenerují téměř žádné teplo. Jsou tak prakticky imunní vůči zachycení infračervenými střelami jako Sidewinder nebo Stinger," vysvětlil Jacob Parakilas z výzkumné skupiny RAND Europe pro deník The Kyiv Independent. O pádu jedné z takových pum nedaleko Bělgorodu informoval letos v lednu i list Ukrajinská pravda.

[chooze:article;value:618183]

Moskva případy bagatelizuje

​Podle experta na ruskou armádu Ruslana Levieva z Conflict Intelligence Teamu je příčina zřejmá. "Určité procento ruských bomb je vadné. Tento problém existuje od chvíle, kdy začali používat UMPK sady, a systematicky se neřeší," citoval odborníka americký magazín Newsweek.

Leviev také dodal, že ruské letectvo s tímto rizikem počítá a nevidí v něm zásadní problém: "Podle našich odhadů selže jen malá část bomb, což podle vedení vzdušných sil nemá zásadní dopad na praktickou efektivitu této zbraně, jakkoli cynicky to zní."

[chooze:article;value:618974]

​Chyby se ale často neobejdou bez ztrát. Například v lednu 2024 se jedna z pum zřítila na střechu školy v obci Bykovka v Bělgorodské oblasti. Nevybuchla, evakuace nebyla nutná, ale incident vyvolal obavy veřejnosti. Ruské ministerstvo obrany se k případu nevyjádřilo, stejně jako k mnoha dalším. Místo toho úřady často mluví jen o "abnormálním výstřelu munice".

Zahraniční média i nezávislí ruští novináři upozorňují, že Moskva se snaží tyto případy zlehčovat nebo utajit. Kanál Astra byl loni ruskými úřady zařazen na seznam "zahraničních agentů" kvůli údajně "nepřesným informacím" a "poškozování obrazu ozbrojených sil". Přesto dál zveřejňuje statistiky a důkazy, které ukazují na hluboké technické i organizační problémy ruské armády.

Rusko masivně ostřelovalo Kyjev. Přeživší zachraňovali hasiči (6/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.