Polské ministerstvo kultury pracuje na nouzovém plánu, jak v případě ruského útoku evakuovat nejcennější kulturní dědictví země. V rozhovoru pro americký deník Financial Times to oznámila šéfka resortu Hanna Wróblewská. Podle ní jde o reakci na rostoucí obavy z možného rozšíření války vedené Moskvou z ukrajinského na polské území.

"Už nemůžeme vycházet z teoretické bezpečnosti," uvedla Wróblewská s tím, že přípravy se týkají kulturních statků, jako jsou obrazy, sochy, vzácné knihy i hudební nástroje. Ty se nacházejí asi ve 160 státem financovaných muzeích a institucích. Soukromým galeriím bude doporučeno, aby své sbírky zabezpečily podle stejných standardů, uvedla rozhlasová stanice Polskie Radio.

[chooze:article;value:617714]

​Za přípravu evakuačního plánu odpovídá bývalý zástupce šéfa vojenské kontrarozvědky plukovník Maciej Matysiak, který teď vede nově vytvořenou krizovou jednotku ministerstva. "Potřebovali jsme člověka, který má zkušenosti z armády, rozumí obraně a zároveň krizovému řízení," citoval Wróblewskou i zpravodajský web Polsat News.

Plán evakuace se opírá o zkušenosti s pomocí Ukrajině, když tamní muzea čelila přímé hrozbě ruského bombardování. Podle Wróblewské sdíleli ukrajinští experti s polskými partnery své poznatky z práce ve válečných podmínkách. Všechny exponáty, které budou zařazeny do plánu, mají být detailně katalogizovány a opatřeny dokumentací pro snadné sledování a případné navrácení.

Ministerstvo přiznává, že největší výzvou je vybrat ta díla, která budou označena jako prioritní. "Nemůžete přece evakuovat všechno," upozornila Wróblewská. První seznamy mají dodat samotná muzea. Celý systém má být připravený do konce roku.

[chooze:article;value:618755]

​Ministryně rovněž připomněla, že Polsko stále hledá tisíce uměleckých děl, která byla během druhé světové války ukradena nacisty. "Každý rok se nám vrátí asi 20 exponátů z Německa, Spojených států a dalších zemí," uvedla. Zároveň ale doplnila, že mnoho děl ve svých původních sbírkách stále chybí.

Zájem o podobné krizové přípravy roste i mezi dalšími zeměmi v regionu. Podobné plány vznikají i v pobaltských zemích jako v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Všechny tyto státy berou ruskou hrozbu stále vážněji a chystají se na nejhorší.

Nejvíce dává na obranu státu Polsko, státy z jihu Evropy výrazně zaostávají (6/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.