Členské státy východního křídla NATO se připravují na válku, upozornil deník Politico. Tyto země nyní přehodnocují protokoly krizí pro zdravotnická zařízení a organizují různé výcviky pro tamní záchranáře. Jejich cílem je připravit armádu, policii, hasiče i záchranáře na ozbrojený konflikt.

Takového vojenského cvičení se zúčastnila i záchranářka Martyna Veronika Noreikaitėová z Litvy. "Když média informovala o vypuknutí války na Ukrajině, bylo to děsivé. V práci to bylo děsivé, protože jsme nevěděli, jestli máme dostatek zdrojů a jestli budeme připravení, kdyby k ní došlo i tady," řekla Noreikaitėová.

[chooze:article;value:617542]

Právě invaze na Ukrajinu podle lídrů zemí pravděpodobnost útoku Ruska na východní státy NATO značně zvýšila. Litva i další státy se proto začaly připravovat na nejhorší scénář. Ten obsahuje organizaci vojenských cvičení, přesouvání nemocnic a operačních sálů do podzemí, ale i zvyšování investic do balistických střel. 

Podle zástupce generálního ředitele Estonské zdravotnické rady Ragnara Vaiknemetse je otázkou, kdy Rusko na své sousedy udeří. "Nejde o to, zda zaútočí. Je otázkou kdy," varoval čelní představitel estonského zdravotnictví.

[chooze:article;value:616543]

Lídři pobaltských států chtějí být na případnou eskalaci konfliktu připravení. "Máme tu špatné sousedy: Rusko a Bělorusko," pronesl litevský náměstek ministra zdravotnictví Daniel Naumovas. Zemi s Ruskem spojuje Suwalský průliv, který je podle něj obzvláště zranitelný. "Voda nám stříká do obličeje: voda války," varoval.

V březnu země, jako jsou Polsko a Pobaltí, informovaly, že posílí obranu hranic. Tehdy dokonce deklarovaly možnost použití nášlapných min. "Tímto rozhodnutím vysíláme jasnou zprávu: Naše země jsou připravené a mohou použít všechna nezbytná opatření k obraně našeho území a svobody," oznámili tehdy podle agentury AP News ministři těchto států.

Drony mění podobu moderní války. Státy investují do vývoje i obrany proti nim (6/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.