Přestože je Kypr členem Evropské unie, v oblasti nakládání s odpady zaostává za unijními pravidly. Míra recyklace je nízká a většina komunálního odpadu končí na skládkách – legálních i nelegálních. Situace je natolik vážná, že se ostrovní stát opakovaně dostal před Soudní dvůr Evropské unie. Ten Kypr již jednou odsoudil za nečinnost a letos znovu požádal o uvalení finančních sankcí.

"Největší důsledky jsou pro životní prostředí, ale také pro lidské zdraví. Všechny tyto odpadky uvolňují toxiny, znečišťují přírodu, podzemní vody – zkrátka všechno," upozorňuje Natasa Ioannouová z kyperské odnože organizace Friends of the Earth. Sama přitom ukazuje, že rozsáhlá černá skládka se nachází přímo za hranicemi hlavního města Nikósie. Ženu cituje zpravodajský web Euronews.

[chooze:article;value:608466]

​Podle směrnice EU by měl být podíl komunálního odpadu ukládaného na skládky omezen do roku 2035 na méně než deset procent. Nelegální skládky jsou přitom zakázané a jejich provozování je pokutováno. Jenže na Kypru přetrvávají v rozsahu, který znepokojuje evropské i místní instituce.

Evropská komise uvedla, že například skládky v městě Lemesos a obci Kotsiatis nedaleko Nikósie, které měly být uzavřeny již v roce 2013, dodnes nebyly rekultivovány a stále představují riziko pro zdraví obyvatel i životní prostředí.

"Když chodím na tato místa a vidím ten nepořádek, cítím hněv a zklamání. Takhle nemá naše příroda vypadat. Takhle nemá vypadat Kypr. Je to odporné," říká Ioannouová při pohledu na další nelegální skládku, pouhých 30 minut od té první. Dodává, že opakující se výmluvy úřadů na nedostatek prostředků jen ukazují na "nedostatek politické vůle".

[chooze:article;value:615113]

​K drobnému pokroku došlo v jedné z městských částí Nikósie, která zavedla program "Pay-as-you-throw" – tedy systém, kdy občané platí za odpad podle jeho vyprodukovaného množství. "V prvním roce fungování jsme zpracovali 5 000 tun odpadu a snížili jsme objem komunálního odpadu o 40 procent," vysvětluje místostarosta Andreas Constantinou.

"Nebyla to jednoduchá cesta, ale soustředili jsme se na mladou generaci a přes školy jsme ovlivňovali i rodiče," dodává politik.

Přesto jsou tyto iniciativy nedostatečné. Kypr má sice 20 fungujících takzvaných zelených bodů, kde mohou občané třídit odpad, ale jak přiznává i vládní zmocněnec pro životní prostředí Theodoulos Mesimeris, stávající infrastruktura nestačí.

"Cílem je vybudovat správnou síť. Spustili jsme dalších 50 zelených bodů a chystáme také takzvané zelené rohy a recyklační zóny," uvádí. Zároveň slíbil, že "čištění zbývajících černých skládek začne do dvou měsíců" a že cílem je jejich "okamžité odstranění".

[chooze:article;value:604930]

​Evropská legislativa přitom jasně stanovuje, že skládkování je až poslední možností v hierarchii nakládání s odpady – po prevenci, opětovném použití, recyklaci a energetickém využití. Nelegální skládky jsou nejen ekologickým, ale i ekonomickým problémem. Kyperská vláda totiž sama přiznává, že sanace černé skládky je nákladnější než provoz legálního zařízení na zpracování odpadu, píše tamní list Cyprus Mail.

Kromě neřešených skládek čelí Kypr i dalším řízením ze strany EU kvůli nedostatečné recyklaci obalových materiálů a elektroodpadu. Vláda slibuje nápravu, ale čas se krátí – a důvěra veřejnosti i evropských institucí slábne.

Stále více Čechů recykluje odpad. V obcích proto přibývají speciální kontejnery (6/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.