Frantál poznamenal, že se jedná o první podobnou analýzu v české prostředí. "My jsme na základě analýzy dat zjistili, že ta obava není relevantní a že minimálně v těch českých podmínkách, v kontextu české krajiny, se neprojevil žádný významný vliv větrných elektráren na ceny v lokalitách, kde se nachází," vysvětlil Frantál.
Že ceny nemovitostí mohou být ovlivněny přítomností větrných elektráren v okolí, označil Frantál za mýtus. Obavy o vliv "větrníků" má za emocionálně podbarvené a intuitivně sdílené napříč společností.
Upozornil, že v zahraničí vzniklo několik podobných studií. A některé z nich naopak statisticky doložitelný vliv elektráren na ceny nemovitostí zjistily. "Tyto studie jsou částečně limitované použitými metodikami, kontextem té konkrétní krajiny nebo regionu, kde vznikly, ale v českém kontextu se to dá označit zatím za spíše přetrvávající mýtus a obavy se zatím ukazují jako neopodstatněné," shrnul.
[chooze:article;value:602981]
Obyvatelé některých obcí, kde byla výstavba větrných elektráren plánovaná, se proti záměru postavili. Ale možný vliv na ceny jejich domů není tím hlavním důvodem, proč stavbu odmítají. Tím hlavním důvodem je podle Frantála případný dopad na vzhled krajiny.
"Subjektivně vnímají tu změnu krajiny jako negativní, a to by mělo hypoteticky vést k určitému odlivu obyvatel, snížení cen, menšímu zájmu lidí stěhovat se třeba do těch lokalit, což v českém kontextu se nám na základě dat nepotvrdilo. Klíčovým bodem konfliktů mezi podporovateli větrných elektráren a těmi, co jsou proti, je změna charakteru lokální krajiny, to znamená viditelnost větrných elektráren," popsal.
[chooze:article;value:612499]
Frantál se postoji a názory lidí na větrné elektrárny zabývá už 20 let. Podílí se také na dlouhodobě srovnávacích dotazníkových šetřeních, kdy se pracuje přímo s obyvateli obcí i s jejich starosty.
"V těch lokalitách se snažíme o mapování změn názorové hladiny od doby, kdy se plánovaly projekty, kdy se o nich rozhodovalo. Vracíme se do lokalit, kde se ty elektrárny opravdu postavily, a zjišťujeme, jak se mění postoj obyvatel v průběhu času," přiblížil.
Podle zjištění jim zatím vychází, že vývoj je pozitivní, tedy že ve většině lokalit, kde lidé s výstavbou větrných elektráren nesouhlasili, se názor mění k více souhlasnému. Lidé si nakonec na elektrárny zvyknou a stanou se pro ně součástí krajiny. Někdy se obávají také vyšší hlučnosti a nakonec zjistí, že tomu tak není, připomněl Frantál. Nakonec lidé také ocení i více peněz pro obecní rozpočet.
"Příspěvek obcím se pohybuje v rozmezí třeba od půl milionu korun až do nějakých tří čtyř milionů ročně v závislosti na počtu elektráren a jejich výkonů. Pro malé obce, které pracují s rozpočty v řádu jednotek milionů korun ročně, to bývá velice významný příspěvek na jejich lokální rozvoj," poznamenal Frantál. Dodal, že údaje pro nově vydanou analýzu pochází z prodejů nemovitostí za posledních deset let.
Na to nejzajímavější z celého rozhovoru se podívejte pod titulkem článku, celý díl pořadu Naše Česko najdete zde:
Zde se můžete podívat na kompletní analýzu Vliv větrných elektráren na ceny nemovitostí v Česku, zadavatelem jsou Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komora obnovitelných zdrojů (Komora OZE):
[chooze:document;value:40be9757-3261-4d49-8bef-fc7e7c01f875]
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.