Atentát na Heydricha se odehrál asi půl roku po jeho příchodu do Prahy. Tehdy rovnou vyhlásil stanné právo. "Znamenalo to popravy, zatýkání a rozbíjení odbojových skupin, také zatčení protektorátního premiéra generála Aloise Eliáše, jeho odsouzení k trestu smrti a potom v roce 1942 jeho popravu. Čili ta atmosféra byla velmi temná, ale to nic neznamenalo proti tomu, že se náš odboj, jak domácí, tak zahraniční, rozhodl tuto akci uskutečnit," popsal Němeček.

Při heydrichiádě, jak se období vyhlášení stanného práva zastupujícím říšským protektorem nazývá, se proti jeho osobě zvedl velký odpor, zvláště poté, co byli zastřeleni generálové Vojta a Bílý. "To vzbudilo velký ohlas v exilu, kde se plukovník František Moravec, vedoucí zpravodajců, dohodl s ostatními a s československým exilovým vedením na tom, že musí přijít nějaká reakce," vyložil Němeček.

Heydrich byl nejvýše postaveným nacistickým funkcionářem, který se stal terčem úspěšného atentátu za druhé světové války, připomněl historik. "A byl to opravdu vynikající úspěch našeho odboje, domácího i zahraničního," poznamenal.

[chooze:article;value:464362]

​Na základě zkušeností z výcviku byli na akci vybráni Jan Kubiš a Jozef Gabčík. "Byli to přátelé. To je taky jedna věc, na kterou by se nemělo úplně zapomínat, protože vzájemné vztahy parašutistů byly důležité pro ty potom poměrně komplikované okamžiky, kdy žili v ilegalitě a museli se skrývat. A oba v podstatě dokázali tu akci připravit velmi dobře," okomentoval Němeček.

Výběr místa, kde na Heydricha zaútočí, byl zcela zásadní. Jak Němeček vysvětlil, muselo jít o místo, kde auto s Heydrichem zpomalí a umožní tak dvojici zaútočit. Úspěšně zasáhnout někoho v jedoucím autě není tak jednoduché.

"Oni připravovali samozřejmě určité modifikace, i že by to bylo někde na cestě z Panenských Břežan, kde Heydrich sídlil, směrem do Prahy. Ale nakonec se ukázalo, že nejlepší místo bylo v Libni," vyložil Němeček.

Počítalo se s tím, že by parašutisté dokázali po atentátu uniknout? "Je otázka, co by bylo dál, i kdyby se dokázali skrýt, i kdyby nedošlo k tomu nešťastnému prozrazení, nedošlo by k Čurdově zradě, která vlastně odhalila sítě spolupracovníků parašutistů. Ale jak by se odsud dostali? To je velice složitá záležitost. Samozřejmě, byly tu případy parašutistů, kteří dokázali přežít až do konce války," reagoval Němeček.

Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.