Prouza: Řemeslo už nemá stigma neúspěchu. Vydělat lze i víc než s vysokou školou

Co se řemesel týče, v Česku chybí pracovníci, říká Prouza. A děti, které nastoupí na praktický učební obor, často končí jinde. Na druhou stranu je ale situace výrazně lepší, než tomu bylo před několika lety.

"Řada rodičů pochopila, že když někdo bude pracovat manuálně, tak si dokáže velmi dobře vydělat. Řemeslo už nemá takové to stigma neúspěchu, jako to bývalo před deseti patnácti lety. Takže pomaličku se ta situace zlepšuje, ale pořád doháníme možná 150 tisíc chybějících lidí, kteří by uměli a chtěli pracovat rukama," shrnul Prouza.

Nejvíce postižená nedostatkem lidí jsou řemesla jako tesař nebo pokrývač, tedy ty, při jejichž výkonu se často pracuje venku. Naopak u řemesel, kde lidé pracují v teple, v suchu a v klidu, je to podstatně lepší. Platí to třeba pro elektrikáře či instalatéry. "Čím je to fyzicky náročnější, tím míň je ten obor atraktivnější," prohlásil Prouza.

Atraktivitu učební oborů zvyšuje v poslední době třeba to, že školy začaly více nabízet nástavby, díky nimž se pak žák dostane k maturitní zkoušce.

[chooze:article;value:614274]

​Roste i zájem o rekvalifikace. "Lidé, kteří byli donuceni svými rodiči vystudovat nějakou střední školu, možná nakonec i vysokou, ale nenajdou se v tom oboru, tak zjistí, že třeba umět něco udělat rukama je nejenom možná často ekonomicky zajímavější, ale je to pro ně i něco, co jim dělá větší radost než sedět někde v kanceláři," vysvětlil ekonom.

Řemeslníci si také vydělávají víc peněz než dříve. A rodiče si toho podle Prouzy všímají. "Dneska se velmi často stává, že člověk, kterému je 25 let a který se naučil nějaké řemeslo, vydělává víc než jeho vrstevník, který vyšel z nějaké vysoké školy," zmínil.

Spoustu rodičů tak argument slušného výdělku přesvědčil, že pokud má jejich dítě manuální nadání, tak se nemusí bát jej poslat na učňovský obor.

Velmi se podle Prouzy osvědčily učební obory, kde se žák může naučit třeba dvě, tři, někdy i čtyři praktické věci a teprve pak si vybrat kariéru. "To, kde to funguje výrazně nejhůř, je, když nutíte dítě v 15 letech do velmi úzké specializace. Tam je velké riziko, že to rodiče netrefí a donutí své dítě, aby studovalo něco, co úplně nechce. A jsou to potom vyplýtvané tři čtyři roky života," upozornil.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.