Švejkování je nám vlastní. Smějeme se i situacím, nad kterými by se jiné národy ani nepousmály. Ale smějeme se i sami sobě. A to nám pomohlo vyhrát nad ostatními zeměmi světa.
"Česko je nejvtipnější země na světě. To přece každý ví. Jsem překvapený, že světu to trvalo tak dlouhou dobu si toho všimnout. A já se s vámi snažím držet krok," míní britský velvyslanec v Praze Matthew Field.
[chooze:article;value:616329]
"My jsme tak jako často přežívali právě díky tomu humoru. To je to, co mě na nás baví a samozřejmě i často štve, protože sám sobě si vždycky říkám: přestaň bejt už na chvíli vtipnej a buď chvíli rozumnej," říká s nadsázkou sobě vlastní moderátor Ondřej Sokol.
"Češi se nejvíc smějou sami sobě a nějakým svým chybám. Za mě je to politika jednoznačně. Možná je lepší se smát než brečet," myslí si satirik a grafik Tomáš Břínek známý jako TMBK.
"Samozřejmě, rád si dělám humor sám ze sebe. Z politiky někdy taky, ale samozřejmě to beru vždycky s nadsázkou," říká jeden z dotazovaných v anketě.
"Já si myslím, že si umíme dělat srandu úplně ze všeho," souhlasí další. Jiný respondent si zase myslí, že Češi jsou nejvtipnější v černém humoru. Dělat si srandu sami ze sebe, v tom jsme podle průzkumu nejlepší.
Podle odborníků nám to pomáhá od stresu a řešíme si tím třeba i nejistoty. S humorem jde ruku v ruce smích. Třeba lišácký. "Typické jsou pro něj přimhouřené oči. Chi chi chi chi," předvádí tento druh smíchu psychiatr Karel Nešpor.
[chooze:article;value:614535]
"Pokud vaše lady přijde domů od holiče a zeptá se, jak jí to sluší, lišácký úsměv by nebyl to správné. Je třeba rozzářit oči a obdivně říci: vypadáš úžasně," podotýká ale Nešpor.
Smysl pro humor nechybí ani mladým, ani starším. Přesto má generační odlišnosti. "Mění se to, na co se zaměřujeme. Čemu se smějeme a z čeho si děláme legraci, jakým způsobem," myslí si sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Za námi se na dalších příčkách výzkumu umístili Portugalci a Irové. Naopak na poslední příčce skončili Filipínci.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.