Podle návrhu, který už schválila Poslanecká sněmovna a teď míří do Senátu, by samoživitelé peníze od kupce dluhu dostali hned v plné výši. On by je pak vymáhal od dlužníka.
"Základním cílem je umožnit přenést konflikt z té rodiny, z prostředí mezi těmi partnery, mezi těmi rodiči toho dítěte, do nějakého jiného prostředí, mezi nějakou třetí osobu a tu osobu, která to výživné nehradí," uvedl náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).
Výživné by mělo jít prodat za plnou hodnotu dluhu. Peníze se mají posílat pouze bezhotovostně na účet. Podle expertů ale nikomu nelze zabránit, aby část poskytnutých peněz vybral z účtu a odevzdal zpátky. Rodiče-samoživitelé tak prý mohou být zneužíváni.
[chooze:article;value:614278]
"Nevidíme žádný rozumný důvod pro to, aby mezi tu matku nebo toho rodiče, který vymáhá to výživné, a exekutora si stoupnul nějaký prostředník. To bude znamenat, že ta matka nebo ty děti dostanou méně peněz," řekl ředitel sociálních a vzdělávacích programů Jan Černý.
"Například se uzavře smlouva na 30 tisíc korun a ten dotyčný obdrží částku třeba jenom 20 nebo 15 tisíc korun. Takže na papíře se nám to tváří, že všechno proběhlo tak, jak má. Bohužel reálný přenos peněz byl v úplně jiné výši, a to se obávám, že se může dít i u tohoto druhu výživného," sdělil předseda a ředitel spolku Lighthouse Petr Schneedörfler.
"Ti lidé podepíšou, že dostali 200 tisíc, a dostanou jenom 100 a rovnou si ti zprostředkovatelé něco stáhnou," dodal Černý.
[chooze:article;value:617562]
"Není možné zabránit tomu, aby ta matka, která o to dítě pečuje, s těmi penězi naložila, jak považuje sama za vhodné. Myslím si, že ten business plán, který naznačujete, nemá smysl," řekl Dvořák.
K návrhu se staví skepticky i inkasní agentury. "Inkasním agenturám ani nebyly dány nástroje k tomu, aby to mohly nějakým efektivním způsobem vymáhat. A co mě na tom nejvíc mrzí, je, že to s námi ani nikdo nekonzultoval. Nikdo za námi nepřišel a našich členů se nezeptal, jestli o takové pohledávky budou mít zájem," uvedla výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková.
Návrh nově počítá i s tím, že by se měl zmenšit okruh důvodů, kdy se neplacení výživného stane trestným činem. "Tím zájmem, který chrání trestní zákon, by měla být výživa, nějaký životní standard těch dětí, nikoliv platební morálka rodičů," vysvětlil Dvořák.
[chooze:article;value:613994]
"Právě ta trestnost toho výživného je pro ně tím správným motivátorem, že ho začnou hradit. Tudíž ve chvíli, kdy to odpadne, tak se obávám, že oni nebudou mít tu potřebu hradit výživné," řekl Schneedörfler.
Výživné mělo podle rozhodnutí soudu za posledních pět let dostávat skoro 300 tisíc dětí v Česku. Exekutoři ale vymohli jen necelých sedm procent dlužné částky ze všech případů.
V Česku neplatí výživné tisíce rodičů, a odpovědnost tak často přebírá stát. Náhradní výživné momentálně pobírá přes 12 tisíc rodin. Skutečný počet případů je ale vyšší, řada lidí totiž nemá alimenty stanovené soudně. Výše výživného závisí na věku dítěte i příjmu povinného rodiče.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.