Bojová medicína se od té klasické významně liší, a to zejména charakterem poranění, ve kterých převažují zranění po výbuších, střelách a úrazech, ke kterým došlo v boji. Jiné také bývá množství pacientů, které je třeba ošetřit v co nejkratším čase.

"Býváme zavalení velkým počtem pacientů v krátkém časovém horizontu. A prostě musíme poskytnout co nejkvalitnější péči co největšímu počtu lidí. Na to vyvíjíme specializované postupy, ty pak školíme a předáváme tyto informace našim zdravotníkům," říká vedoucí Centra bojové medicíny UVN Jan Páleník.

Jeho slova potvrzuje i armádní lékař David Řezáč. "Těch pacientů může být tolik, že my v tu chvíli budeme muset vybírat pouze ty, kteří mají největší šanci na přežití," sděluje.

[chooze:article;value:617740]

​"Zranění z boje bývají často střepinová, jež jsou spojená s život ohrožujícím krvácením. A v tu chvíli je vlastně cílem polní nemocnice v první řadě vyřešit to krvácení tak, aby nám pacient nevykrvácel," dodává Řezáč.

Vzdálenost polní nemocnice od bojiště vychází z několika hledisek. "Záleží na taktické situaci, daném místě nasazení a na tom, jestli máme převahu. Pokud ano, pak můžeme být velmi blízko. Pokud se ale jedná o symetrický boj a o silného nepřítele, tak se ta vzdálenost výrazně prodlužuje," vysvětluje armádní lékařka Šárka Blažková.

"V ideálním světě je třeba zraněného pacienta dostat k tomu prvotnímu chirurgickému ošetření nejpozději do dvou hodin," doplňuje svou kolegyni ještě Řezáč. 

Na sestřih pořadu se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže. U obou si lze spustit titulky generované umělou inteligencí.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.