Spojené státy americké udeřily v noci na neděli středoevropského času na íránská jaderná zařízení. Prezident Donald Trump to nejprve oznámil na své síti Truth Social a o něco později k národu promluvil z Oválné pracovny Bílého domu. Ačkoli při projevu působil triumfálně, uvnitř administrativy panovala méně optimistická nálada.

Američtí úředníci se totiž obávají možného íránského protiútoku, informoval portál Politico. Zároveň rozhodnutí vyslat na Írán americké bombardéry B-2 může vtáhnout Spojené státy do dalšího blízkovýchodního konfliktu – takového, kterému se Trump a jeho viceprezident J. D. Vance slibovali vyhnout.

[chooze:article;value:618650]

​"Nevíme, nakolik nás to vtáhne do něčeho zdlouhavého," pronesl pod podmínkou anonymity jeden z úředníků Trumpovy administrativy. Strach tak přetrvává. "Je tu spousta rizik pro eskalaci," uvedl člověk obeznámený s debatami uvnitř administrativy. Pokud v důsledku íránské reakce dojde k hromadným obětem, které se nevyhnou ani Američanům, "bude na Spojené státy vyvíjen větší tlak, aby se zapojily", doplnil.

Íránské ministerstvo zahraničí už prohlásilo, že americké údery na íránská jaderná zařízení se rovnají válce proti Íránu, informovala agentura AP. "Svět nesmí zapomenout, že to byly Spojené státy, které – během probíhajícího diplomatického procesu – zradily diplomacii tím, že podpořily agresivní akce genocidního a bezprávného izraelského režimu," uvedlo ministerstvo v obsáhlém prohlášení.

Ministerstvo zároveň dodalo, že Írán si "vyhrazuje právo bránit se plnou silou proti americké vojenské agresi a zločinům páchaným tímto zločinným režimem a bránit íránskou bezpečnost a národní zájmy".

[chooze:article;value:618186]

​Expert na Blízký východ Ian Parmeter z Australské národní univerzity nepředpokládá, že by situace eskalovala až do ničivého globálního konfliktu. Ve svém článku na platformě The Conversation načrtl tři možné scénáře, kdy jeden počítá s tím, že Írán ustoupí, druhý s tím, že USA budou do konfliktu zapojené jen omezeně kvůli silné neochotě americké veřejnosti válčit s Íránem, a třetí s protiúderem Íránu. 

Nicméně v případě třetího scénáře Parmeter zdůrazňuje, že Írán dobře ví, že nemá sílu vojensky čelit Spojeným státům, které v jeho zemi mohou způsobit rozsáhlé škody a přispět k pádu režimu. V souvislosti s tím připomíná přestřelku mezi Íránem a USA v roce 2020, kdy Američané zabili velitele elitních íránských sil Kásema Solejmáního. 

"Írán uvedl, že dojde k ostré reakci, ale jediné, co udělal, bylo, že odpálil rakety na dvě americké základny v Iráku, což nezpůsobilo žádné oběti na životech a jen velmi malé škody. Po této symbolické odvetě Írán prohlásil, že záležitost je uzavřena," připomíná Parmeter. 

Izrael by bez pomoci USA jaderná zařízení nezničil, řekla ve speciálním vysílání TN Live ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV UK Irena Kalhousová:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.