Tatra Trucks chystá největší investice ve své novodobé historii

Tatra Trucks se v současné době připravuje na největší investiční program ve své novodobé historii. Cílem je zvýšit výrobní kapacitu až na 3000 vozidel ročně, posílit konkurenceschopnost na globálních trzích a proměnit kopřivnickou továrnu v moderní a udržitelný průmyslový komplex. Investice budou financovány kombinací bankovních úvěrů, státních dotací a navýšením základního kapitálu. Management Tatry pod vedením generálního ředitele Kristijana Fiketa přichází s plánem na investice v celkové výši přes 7,3 miliardy korun, z toho 4,9 miliardy korun pro Tatra Trucks a 2,5 miliardy korun na ekologizaci dceřiné společnosti Tatra Metalurgie. Tyto prostředky umožní modernizaci výrobních technologií, digitalizaci procesů, výstavbu nové výrobní haly a centrálního logistického skladu a zajistí udržitelný rozvoj slévárny a kováren.

Za minulý rok automobilka Tatra Trucks prodala 1548 vozidel a navýšila objem výroby o téměř 10 procent. Představila také třetí generaci své stěžejní modelové řady pro civilní sektor Tatra Phoenix a na konci roku zahájila její sériovou výrobu. Zároveň se připravovaly investice do výroby, které se projeví ve zvýšení produktivity a objemu vyrobených vozidel již od letošního roku. Pokračovaly také projekty vozů s alternativními pohony a technologických vylepšení pro budoucnost.

Dlouhá historie Tatry sebou nese řadu milníků. Letos je to například 128 let, které uplynuly od vyrobení jejího prvního osobního automobilu se spalovacím motorem, příští rok to bude 128 let od vzniku prvního kopřivnického motorového nákladního vozu. V roce 2019 si firma připomněla 100 let existence značky Tatra. Několikrát v minulosti sice změnila obchodní jméno i například právní statut a vlastníky, ale kontinuita výroby dopravních prostředků a automobilů i lokace továrny zůstávají neměnné.

Všestranná firma a slavná značka

Kopřivnická společnost je jedním z nejstarších výrobců dopravních prostředků s nepřetržitou historií na světě a také jedním z nejstarších výrobců nákladních a osobních vozů se spalovacími motory v historii. V červnu roku 1850 se začaly psát dlouhé dějiny společnosti, která je dnes známá jako Tatra Trucks. Tehdy totiž v Kopřivnici místní rodák Ignác Šustala začal se svým podnikáním, nejprve se věnoval výrobě kočárů a bryček, později přibyla ještě výroba železničních vagonů.

V roce 1897 ve firmě, která několik let před tím dostala nové majitele, vznikl první osobní automobil nesoucí jméno Präsident, o rok později z bran kopřivnické továrny vyjel i první motorový nákladní vůz. V roce 1904 majitelé přenesli administrativní sídlo kopřivnického výrobce do Vídně a postupně se pro jeho vozy vžilo označení Nesselsdorfer Automobile odvozené od německého pojmenování Kopřivnice. Od roku 1911 se začalo na vozech používat logo NW a později i dvouhlavý orel s nápisem Nesselsdorfer. 

Zásadním pro historii společnosti i značku Tatra se stal konec první světové války. Podle zákona o tzv. nostrifikaci nové Československé republiky bylo administrativní sídlo firmy přemístěno zpět do Kopřivnice, a ta začala místo německého používat české označení Kopřivnická vozovka. Navíc od roku 1919 automobily vyrobené v Kopřivnici nesou značku Tatra, která vznikla během poválečných testů vozu typu U ve slovenských Tatrách. V názvu firmy se označení Tatra objevilo až v roce 1927, kdy se z Kopřivnické vozovky staly Závody Tatra, akciová společnost pro stavbu automobilů a železničních vozů. Jako ochranná známka bylo označení Tatra registrováno v polovině třicátých let dvacátého století. 

​Jedním z důležitých milníků historie firmy Tatra je rok 1923. Světoznámý tatrovácký konstruktér Hans Ledvinka tehdy navrhl unikátní systém podvozku známého jako „tatrovácká koncepce“, který je tvořen centrální nosnou rourou a výkyvnými nezávisle zavěšenými polonápravami, jenž je pro vozy Tatra typický dodnes. 

Dalším zásadním zápisem Tatrovky do dějin automobilismu před druhou světovou válkou byly slavné aerodynamické automobily. Tatra jako první na světě začala ve 30. letech sériově vyrábět a prodávat osobní vozy s aerodynamickými karosériemi, jednalo se o slavné modely T 77, T 87 a T 97. Věnovala se však i výrobě nákladních automobilů, šlo především o velmi rozšířené typy T 27, T 82, T 85 či T 72. Ty mimo jiné tvořily páteř výzbroje čs. armády a uplatnily se ve velké míře i v dalších zemích. 

Tatra vyráběla nadále i vozidla pro železniční dopravu, příkladem je jedinečný motorový osobní vůz M 290 Slovenská strela, která se dochovala dodnes, a po náročné několikaleté renovaci má nyní své místo ve výstavním depozitáři před Muzeem nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici. Věnovala se však i produkci letadel a leteckých motorů, příkladem jsou sportovní letadla řady T 101/201/301/401, jež byly přímými předchůdci slavných čs. poválečných letounů Zlín řady Trenér. Typ T 101 dokonce držel svého času ve své kategorii světový rekord v překonané vzdálenosti, když s ním jeho posádka v roce 1938 doletěla až do súdánského Chartúmu a zpět.

Nákladní vozy základem produkce

Po druhé světové válce se Tatra stala hlavním výrobcem těžkých nákladních automobilů pro civilní i vojenské použití v Československu a dodávala desetitisíce automobilů do zemí téměř všech kontinentů. Velmi dobrou pověst značky Tatra šířily v desítkách zemí typy T 111, T 138, T 148, T 813 či T 815.

Vedle toho pokračovala i výroba limuzín s výjimečným technickým řešením i originálními karosériemi. Šlo typy T 600 Tatraplán, T 603 či T 613. TATRA stavěla i závodní vozy, které slavily úspěchy na mnoha tratích. Pozoruhodným byl především typ T 607 Monopost stavěný podle tehdejších specifikací platných pro vozy F1, nebo T 602 Sport či T 605. Se soutěžními variantami nákladních vozů se Tatra od 80. let 20. století pravidelně a úspěšně zúčastňuje i prestižních dálkových maratonů, jako jsou Rally Dakar, Silk Way Rally nebo Africa Eco Race.

​Do devadesátých let a nového ekonomického prostředí kopřivnická společnost vstupovala s produkcí postavenou především na známé modelové řadě T 815. Na počátku onoho desetiletí byl ochranné známce Tatra Úřadem průmyslového vlastnictví přiznán status proslulé ochranné známky. Soubor ochranných známek Tatra, dnes registrovaných ve více než stovce zemí světa, tak tvoří významnou součást hodnoty dnešní automobilky Tatra Trucks.

Dalším mezníkem je rok 1998, kdy byla ukončena výroba osobních vozidel, poslední osobní tatrovkou se tak stal typ T 700. Od té doby se společnost orientuje výhradně na nákladní a speciální vozidla pro civilní trh a vojenské použití, která ostatně po desítky let její existence byla základním kamenem výrobního a prodejního portfolia.

V posledním desetiletí minulého století Tatra začala postupně pronikat i na další trhy, kde zákazníci vyžadovali specifické úpravy a verze vozidel, Tatra tak začala do svých automobilů montovat i motory a převodovky zahraniční provenience. Dostat se na nové trhy jí pomohlo i nasazení tatrovek během vojenských operací Pouštní štít a Pouštní bouře v Iráku na začátku 90. let v barvách československé a americké armády. Právě zkušenosti z Blízkého východu se v polovině onoho desetiletí promítly do projektu T 816 LIWA, díky kterému Tatra získala první velký kontrakt mimo do té doby tradiční trhy a ve kterém poprvé použila zahraniční komponenty jako motory a převodovky podle požadavků zákazníka. 

Důležitým pro současnost kopřivnické společnosti je rok 2004, kdy spatřily světlo světa dvě nové modelové řady, a to Force a Tactic. Při konstrukci obou typů konstruktéři vycházeli z požadavků na moderní vojenské vozy a už několik let se postupně stávají páteřními typy logistických kapacit české armády. Své významné místo si však našly i v civilním sféře, především u hasičů a záchranářů.

​Nejvýznamnějším mezníkem ve fungování kopřivnické továrny za poslední desetiletí bylo její převzetí českými vlastníky v roce 2013. Tehdy došlo k restrukturalizaci společnosti, stabilizaci a k jejímu spojení s českými holdingovými skupinami Czechoslovak Group a Promet Group. Značka Tatra je i díky tomu veřejností stále vnímána jako nedílná součást českého národního dědictví.

Na začátku tohoto roku skončila výroba legendární modelové řady Tatra 815, která ve své poslední verzi nesla obchodní označení Tatra Terra. V současnosti Tatra vyrábí tři standardní modelové řady na třech podvozkových platformách, a spolupracuje s firmami holdingu Czechoslovak Group na speciálních vojenských vozidlech. Tatra Phoenix je od roku 2011 stěžejním typem civilního výrobního programu těžkých nákladních vozidel. V minulém roce Tatra představila nejnovější třetí generaci této modelové řady. Využívá kombinaci podvozku tatrovácké koncepce a konstrukčních skupin renomovaných světových výrobců. Tatra Force je modelovou řadou, pro kterou Tatra vyvíjí a vyrábí kompletní vlastní portfolio komponentů a agregátů, jako jsou podvozek, kabiny, nápravy, motory, převodovky, přídavné převodovky atd. Tatra Force je určena především pro ozbrojené síly, hasiče a záchranáře, ale nachází své uplatnění i v těžebním a stavebním průmyslu. Obchodní řadu Tatra Tactic představují střední nákladní automobily s žebřinovým rámem s tuhými portálovými nápravami tatrovácké konstrukce především pro vojenské účely.

​Automobilka se rovněž zabývá alternativními systémy pohonu, a to v rámci modelové řady Tatra Force e-Drive. Postavila a testuje například vozidlo s vodíkovými palivovými články (Tatra Force e-Drive FCEV), nebo vůz s hybridním pohonem kombinujícím tatrovácký spalovací motor a elektromotor (Tatra Force e-Drive PHEV). Vývojáři v Tatře připravují také nákladní vůz s poháněný elektromotorem kombinovaný se spalovacím motorem, který funguje jako range extender (Tatra Force e-Drive REX) a bateriový elektromobil. Ve spolupráci s akademickými pracovišti a českými vývojovými firmami v Tatře také vytvořili a testují vůz se systémem automatizovaného řízení s možností dálkového ovládání. Všechny tyto projekty najdou v následujících letech uplatnění v běžném provozu.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.