Tamní vápenec je velmi tvrdý, proto si rolníci museli vyvinout speciální techniky a nástroje, aby byli schopni tento kámen opracovat. Každá budova je tu plná ukázek kamenické zručnosti. V roce 1830 ve městě dokonce zřídili uměleckou školu pro kameníky. Ti se učili přímo na sochách a rytinách z pařížské galerie Louvre.

Kamenická sláva ale začala v minulém století pohasínat a dnes tu jsou kameníci už jen dva, jedním z nich je i Pierrot Bianco. Kameny opracovával už jeho otec, děda i strýc.

​Jeho největší chlouba je kamenná rotující zeměkoule. Na jejím dokončení pracoval šest let a na její konstrukci musel použít složité fyzikální výpočty. "Je to těžké povolání. Často jste bílí od prachu, ale stojí to za to," říká Pierrot.

[chooze:article;value:612312]

S kamenem nepřestává pracovat ani ve svých 82 letech. Jeho další velkolepé dílo je Náš vesmír s postavou myslitele, které má ukázat, jak je život pod klidným povrchem chaotický.

"Málokdy se dnes najde někdo, kdo má zároveň šikovné ruce a bystrou mysl. Velmi mě mrzí, že už nevidím mladé lidi pracovat na nějakých nových uměleckých dílech," povzdechl si Pierrot.

Mnoha nových kamenických přírůstků se Samoëns už zřejmě nedočká. O to víc je ale důležité vážit si těch, které má. A ty rozhodně stojí za zhlédnutí.

Samoëns na mapě:

Na reportáž ze Samoëns se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl Expertů na cestách najdete zde:

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.